V podstatě cokoli celý den jíme, se dá označit jako nezdravé. Hodně soli obsahují například i chléb a pečivo a dokonce i některé cereálie. Dalším nebezpečím jsou jídla, která si dáváme v restauracích. Existuje celá řada vážných zdravotních rizik, která s sebou přináší nadmíra soli ve stravě. Nejčastějším projevem je hypertenze neboli vysoký krevní tlak, který výrazně zvyšuje riziko výskytu srdečních a cévních chorob.
Důležitá, ale také zabiják
Jedlá sůl je důležitým zdrojem sodíku, jehož hmotnostní podíl je v soli asi čtvrtina. Pro naše tělo však bohatě stačí množství 4-5 gramu soli denně, přičemž dětem do jednoho roku by se jídla neměla přisolovat vůbec. Naopak více soli potřebují lidé, kteří trpí nadměrným pocením. Sůl se také často obohacuje o jód, kterého má naše tělo nedostatek, pak hovoříme o takzvané jodizované soli.
Pozoruhodné na soli je to, že ovlivňuje mnohem více než jen slanou chuť, což je také důvodem, proč po ní tolik toužíme. Překvapivě i díky soli chutnají sladká jídla ještě sladčeji, sůl snižuje hořkost, podporuje vůně a dokonce zlepšuje celkovou chuť potravin. Stále tedy platí, že sůl je nad zlato.
Zdravotní rizika spojená s přemírou kalorií, tuků a sladkostí si už dnes uvědomuje asi každý z nás. Důsledky vidíme na vlastní oči nejčastěji ve formě obezity a postupného omezení přirozené pohyblivosti těla. Naproti tomu problémy spojené s konzumací přílišného množství sodíku nejsou viditelné na první pohled. Důsledky uvidíte teprve ve chvíli, kdy si změříte krevní tlak.
- omezte polotovary, chipsy, instantních jídla i fastfoody
- vařte si z čerstvých surovin
- jezte více ovoce a zeleniny
- při přípravě jídla používejte více koření. Místo soli použijte bylinky a koření, jako je červená paprika nebo kmín
- nezapomínejte na olivový olej
- kapka citronu může zvýraznit přirozenou chuť pokrmu
Co všechno hrozí?
Příliš mnoho sodíku ve stravě zvyšuje riziko vzniku osteoporózy, ledvinových kamenů, žaludečních vředů, mozkové mrtvice, vysokého krevního tlaku a chorob srdce a cév. Sodík ve stravě mít určitě musíme, ale je tu propast mezi tím, jaká by měla být denní dávka a kolik ho skutečně spotřebujeme.
Doporučený denní příjem je asi 2 300 miligramů. Ještě méně, pokud je vám více než 50 let. Snížit jeho přijaté množství je náročný úkol, když si uvědomíme, že muži spotřebují v průměru více než 4 000 miligramů sodíku denně (ekvivalent jedna a půl lžičky soli) a ženy přibližně 3 000 miligramů.
Dnes je situace mnohem vážnější
Dlouho předtím, než jsme začali používat slánky, jsme si vychutnávali příjemnou chuť soli v rostlinných potravinách. Pro naše předky bylo jaksi samo sebou konzumovat rostlinné pokrmy a přírodní suroviny ve velkém množství, získávali z nich nejen sodík, ale i spoustu dalších důležitých minerálních látek jako draslík, který se přirozeně vyskytuje zároveň se sodíkem.
Dnes je situace naprosto odlišná - téměř 75 % zkonzumované soli pochází z průmyslově zpracovaných potravin, přibližně 15 % je přidáváno do pokrmů během jejich přípravy a ochucování a jen pouhých 10 % soli je obsaženo v přírodních surovinách a potravinách. Problém je v tom, že sodíku je těžké se vyhnout.
Příliš mnoho sodíku
V průmyslově zpracovaných potravinách a v jídlech z restaurací je tolik soli, že i kdybyste nepoužili slánku, pravděpodobně budete konzumovat více sodíku, než je zdrávo. Jídla z restaurací jsou navíc dvojnásobnou hrozbou. Nejenže bývají přesolená, ale většinou jsou podávána ve zbytečně velkých porcích.
Pro náš organismus jsou tedy dnes největším zdrojem sodíku průmyslově zpracované potraviny, uzeniny, některé sýry (např. balkánského typu nebo tavený), instantní polévky a omáčky, kořenicí směsi a všechny druhy polotovarů. Dalším zdrojem mohou být některé minerální vody a glutaman sodný, který je přidáván jako látka zvýrazňující chuť do celé řady průmyslově zpracovaných výrobků.
