Na počátku všeho byla sázka. Dva lordi se dohadovali, jestli má kůň při běhu v některou chvíli všechny čtyři nohy ve vzduchu. Nedařilo se jim získat průkazný důkaz, tak oslovili fotografa a vynálezce Eadwearda Muybridge. Ten se svého úkolu zhostil poctivě. Postavil vedle sebe několik fotoaparátů, natáhl od nich nit k spoušti a když kůň proběhl, byl vyfotografován v několika fázích pohybu. Na jedné fotografii tak bylo patrné, že má opravdu všechny čtyři nohy ve vzduchu.
Celá tato práce mu trvala dlouhých šest let a zpracoval více jak 20 tisíc fotografií. Studování pohybu fotografickými přístroji se pro něj stalo ústředním tématem práce. Postupně svoji práci zdokonalil natolik, že vlastně držel v ruce jednu z prvních kamer, která byla schopna zaznamenat pohyb, tak jak jsme dnes zvyklí. Nebyl to však on, kdo vymyslel kinematograf a odstartoval tak příběh filmu, který se stal jedním z nejdůležitějších zábavních průmyslů. Dostupnou technologii, která v podstatě změnila svět, mají na svědomí dva francouzští bratři.
Dělníci z továrny
Jako historicky první veřejné promítání pro platící diváky se v dějinách kinematografie počítá 28. prosinec roku 1895, kdy bratři Lumièrové prezentovali v pařížském Grand Café 45vteřinový záběr s názvem Dělníci odcházející z Lumièrovy továrny. Ten byl natočen již v roce 1984 jejich vynálezem, který byl patentován ještě o rok dříve.
Ten umožňoval promítat, kopírovat a hlavně natáčet filmy. Zpočátku tento vynález vnímali bratři pouze jako technickou záležitost, takže nedohlédli k tomu, že jsou na počátku neuvěřitelného příběhu. Podle toho také vypadaly filmy, které vytvořili. Šlo opravdu jen o pohyblivé obrazy, které nepracovaly se střihem, ani s velikostí záběru.
Legendární je promítání záběru projíždějícího vlaku, kdy lidé ze strachu utíkali z kinosálu, aby si zachránili život. Pro společnost se jednalo o kouzlo, které vyžadovalo čas, aby si na něj lidé bez problémů zvykli. V rámci následného vývoje bylo zcela zásadní, že se prvního promítání zúčastnil také francouzský kouzelník Georges Meliès. Ten totiž technický vynález proměnil v opravdu kouzelnou hračku.
Revolucionář obrazu
Když prvotní šok vystřídalo hladové čekání na nové a nové záběry, přišel na scénu zmiňovaný Meliès. Rok mu trvalo, než zařízení bratří Lumièrů získal a následně ho svými zásahy vylepšil tak, aby mohl realizovat svoje filmové představy. První díla tak začal vytvářet v roce 1896.
Vzhledem k tomu, že byl původním povoláním kouzelník, položil se podobným způsobem také do filmové tvorby. Hned od počátku fascinoval neuvěřitelnou škálou triků, které jsou funkční dodnes. Je vynálezcem stop-tricku, kdy vám před očima zmizí, cokoliv budete chtít. Legendární je jeho žonglování s vlastní hlavou a mnoho dalších neuvěřitelných filmových kouzel, které nesou jeho podpis. Vrcholem je samozřejmě dílo, které vzniklo jen sedm let poté, co bratři Lumièrové prezentovali kinematograf v Grand Café.
Na rok 1902 je jeho výpravný film Cesta na Měsíc – plný krásných kostýmů a kulis – absolutní legendou kinematografie. Dlouho po Melièsovi nevznikaly tak nápadité a neuvěřitelné filmy jako z jeho ateliéru. Autorům hodil laťku hodně vysoko a zcela nepochybně přeskočil svoji dobu.
Zdroje: redakce, bbc.com, Bordwell, Thompson - Dějiny filmu
KAM DÁL: Komunisté se vytasili se světovými obchoďáky. Kapitalisté pak nechali Bílou labuť chátrat.
