Bohatí, mocní, umělci i politici, jednoduše ta nejvyšší vrstva společnosti. Miliony z nich po celém světě jsou součástí jednoho z nejpřitažlivějších spolků Svobodných zednářů. To tajuplné a záhadné kolem nich bylo vždy objektem spekulací. Proto jsou dodnes terčem těch nejpodivnějších konspiračních teorií. Jaký je jejich smysl a kdo slavný byl jejich součástí? A jsou vůbec tak tajemní, jak se o nich tvrdí?
„Stavitelé chrámů“
Původ Svobodných zednářů je možné vystopovat již ve 14. století. Stavitelé si utvářeli spolky, ve kterých získávali větší autoritu při vyjednávání o budování slavných chrámů a jiných významných architektonických skvostů.
Dle některých pramenů se zednáři pokoušeli navázat na tradici řádu templářů, který zanikl v roce 1307. Jedna z tzv. chrámových legend praví, že zednářství vzniká od stavitele Šalamounova chrámu Hirama Abiffa. Moderní podoba řádu svobodných zednářů vznikla v roce 1717 v Londýně spojením čtyř lóží v jednu velkolóži.
Slavní čeští zednáři: Karel Čapek, Jan Masaryk, Edvard Beneš, Alfons Mucha, Zdeněk Štěpánek
O co jim jde?
Hlavní filozofická myšlenka Svobodných zednářů spočívá v touze zdokonalovat lidstvo v morálních, filozofických i duchovních směrech. To má skrze vlastní osobní rozvoj přinést pozitiva i společnosti jako celku. Vše se stvrzuje pravidelnými rituály v „tajných“ chrámech, které jsou zahalené rouškou záhad. K tomu přispívá i fakt, že spolu na veřejnosti komunikují skrze tajné symboly a znaky. Fungování spolku ale už není tak tajemné jako v minulosti. To však nebrání veřejnosti vnímat Svobodné zednáře jako náboženskou sektu či podivný spolek mocných lidí.
Ve výsledku by se mělo jednat o elitu národa, která si rituálně a slavnostně potvrzuje svoje výjimečné postavení. To je pravděpodobně ten největší současný problém. Být součástí zednářské lože je spíše otázkou prestiže, než aby to byla opravdová touha změnit svět k lepšímu.
Konspirační teorie
„Tajnůstkářství“ Svobodných zednářů způsobuje, že jsou veřejností spojováni s mýty a legendami, které často nemají s realitou nic společného. Osobnosti vysoké politiky se údajně skrze tento spolek snaží nastolit nový světový řád. Podomácku vykalkulované teorie o iluminátech a nebezpečných zednářích jsou pouze internetovým balastem. Mezi členy Svobodných zednářů stále patří velké množství známých osobností, které vůbec neskrývají svoji účast a nic pro ně není tajemstvím. Dnes je spolek spíše živým muzeem než reálnou hybnou silou světa.
Navázání na politiku totiž podle seznamu členů také není zcela bez reálného základu. Vždyť členem Svobodných zednářů byl sir Winston Churchill či bývalý americký prezident Franklin Roosevelt. Nechyběl zde ani úplně první prezident USA George Washington či další budoucí prezident Thomas Jefferson.
Stejně tak bychom v jejich řadách našli vůdce partyzánského povstání v Italii Giuseppeho Garibaldiho nebo zakladatele a prvního prezidenta Turecké republiky Mustafa Atatürka. Pro spojení politiky a Svobodných zednářů nemusíme chodit daleko. Třeba Edvard Beneš byl vyslán prezidentem T.G. Masarykem, aby se místo něj stal členem tohoto prestižního společenství. Později ho následoval také syn Jan Masaryk.
Zdroje: redakce, britannica.com, history.com, freemason.com, czechology.com
KAM DÁL: Nejnebezpečnější sekta: Kromě násilí a zastrašování používá i další hrůzné metody.
