Rusko bylo v té době velmi nestabilní území. Pro Západ se nástupce Michaila Gorbačova stal vděčnou figurkou na šachovnici nově nastoleného světového řádu. Sovětský svaz se definitivně rozpadl a demokratizační očista velmoci skončila v rukou muže, jenž si vysloužil pověst neurvalce a opilce.
Jak vidno z dokumentárního filmu Svědkové Putinovi, odehrál také zásadní roli při nástupu svého nástupce Vladimira Putina. O tom, že učinil chybu, se přesvědčil velmi brzy. Nebyla to však jediná chyba, kterou započal obrat Ruska k novým nesvobodným zítřkům.
Nebezpečná hra s granátem
Rodák ze Sverdlovské oblasti musel jako malý kluk čelit absenci svého otce, který byl za protisovětskou agitku odsouzen k nuceným pracím do gulagu. Byť měl velké problémy s učiteli na základní a střední škole, podařilo se mu dosáhnout vyššího vzdělání na Uralské technické univerzitě ve Sverdlovsku. V mládí Jelcina zásadně poznamenal tragický incident, kde se s partou kluků pokoušeli rozmontovat válečný granát. Výbuch ho připravil o dva prsty.
Povoláním stavbyvedoucí se ovšem velmi brzy propracoval na vysoké pozice v Komunistické straně Sovětského svazu. V sedmdesátých letech se stal lídrem strany v rodném Sverdlovsku a v této době učinil rozhodnutí zbořit Ipaťjevův dům, kde byl v roce 1918 popraven car Mikuláš s celou svojí rodinou.
Spory s Gorbačovem
Z regionu do té nejvyšší komunistické politické reprezentace se dostal na konci roku 1985. Do Moskvy si ho přivedl Michail Gorbačov a popularita Borise Jelcina v sovětské metropoli výrazně vzrostla. Po dvou letech jako vedoucí moskevských komunistů se ovšem vygradovaly spory s Gorbačovem, který ho odvolal ze všech důležitých funkcí. Po této události mohl přijít konec celého příběhu výrazného politika, protože 11. listopadu se pokusil o sebevraždu. Zahořklosti vůči Gorbačovovi už se nikdy nezbavil a po zvolení z pozice řadového politika se stal poslancem a později předsedou Nejvyššího sovětu Sovětského svazu.
Na svého "nepřítele" apeloval, aby zrychlil demokratické procesy v zemi, a požadoval jeho demisi. V roce 1990 také vystoupil z komunistické strany s tím, že není přesvědčený socialista a komunistou byl jen ze setrvačnosti. 19. srpna 1991 oznámil sovětský rozhlas a televize, že moci se ujímá Státní výbor pro výjimečný stav. Zavedla se cenzura a za Gorbačovem na Krym, kde trávil dovolenou, přijeli tzv. pučisté, aby ho donutili odstoupit. Motivací bylo zabránit rozpadu Sovětského svazu.
Na seznamu zatčených lidí mělo být po převratu také jméno Borise Jelcina. Ten se poté, co Moskvu zaplnily sovětské tanky, postavil do čela opozice a právě z tanku pronesl slavný projev, kde nabádal k občanské neposlušnosti. Popularita Jelcina se po této události stala globální a Rusko ho vnímalo jako hrdinu. Gorbačova tak odsunul do pozadí a otevřel si cestu k moci. Rozpad Sovětského svazu se urychlil a začala Jelcinova kapitola, která uvrhla Rusko do chudoby.
Chudoba a Putin
Jelcinova reforma ekonomicky zasáhla miliony lidí a v pozici prvního prezidenta Ruska se dostal do sporu s parlamentem, který vyvrcholil v roce 1993, které vedlo ke krvavému střetnutí, během něhož zemřelo přibližně 187 lidí. Jelcin zůstal u moci, ale jeho období také zásadně poznamenala válka v Čečensku. V roce 1999 klesla jeho popularita ke dnu a i ze zdravotních důvodů bylo třeba, aby uvolnil místo svému nástupci.
Na svou pozici si vybral Vladimira Putina, kterého po svém odstoupení pověřil prezidentskými pravomocemi až do prezidentských voleb v roce 2000. Putin Jelcinovi dekretem zařídil doživotní imunitu. Jelcin na prahu sil otevřel dokořán dveře nenápadnému politikovi, o kterém si pravděpodobně nepomyslel, čeho je schopen a jaké plány má s Ruskou federací. O tom, co následovalo a kam došel režim autoritářského Putina, se přesvědčujeme v současnosti každý den skrze válku na Ukrajině.
Boris Jelcin známý svým velmi kladným vztahem k alkoholu je rozporuplná osobnost. Na jednu stranu se upřímně pokoušel nastartovat demokratické procesy v zemi, otevřel definitivně Rusko Západu, ale svou krátkozrakostí pravděpodobně nechtěně uvrhl zemi do rukou muže, který je dnes válečným zločincem. Jelcin zemřel na srdeční selhání v roce 2007 a je pohřben na moskevském Novoděvičím hřbitově.
Zdroj: Česká televize, Svědci Putinovi, History
KAM DÁL: Ruská špionka v USA vybudovala prosperující byznys. Agentka 90-60-90 se doma stala celebritou.
