Hitler a Kubizek se přátelili ještě dříve, než diktátor dostal sílený plán vybudovat Třetí říši. Místo myšlenek na holocaust ho ovládal sen být umělcem. August Kubizek mu byl v této době nejblíž. Jedním z důvodů tohoto fungujícího vztahu byla společná láska k hudbě Richarda Wagnera. Později se stali spolubydlícími na chlapecké univerzitě.
Jejich cesty se však nakonec rozdělily po dvou letech. Adolf Hitler neuspěl se svojí přihláškou na akademii ve Vídni, August Kubizek byl přijat na studia do Vídeňské Akademie múzických umění. Zlomový moment v životě Adolfa Hitlera můžeme pokládat jako počátek zrození jednoho z největších zločinců, který kdy chodil po této planetě. Na svého přítele z mládí však nikdy nezapomněl.
Hitlerův opravdový kamarád
O tom, že August Kubizek byl opravdu velmi blízký přítel Adolfa Hitlera, vypovídá i velké množství pohlednic, které mu během jejich mládí posílal. Byť se jejich cesty od roku 1908 zcela rozešly, o mnoho let později pomáhal tento Čech Hitlerovi sepsat jednu z méně známých kapitol jeho života.
Když Kubizek v roce 1951 uveřejnil knihu Můj přítel z mládí, bylo jasné, že jako pamětník nabízí jednu z nejzajímavějších pamětí o nacistickém zločinci. Otevřeně a do hloubky zde popisuje období jejich velmi blízkého přátelství z let 1904 až 1908. Kubizek byl svědkem mladého Hitlera, který si pomalu utvářel svou pokřivenou osobnost.
Jednou je zde popisován jako snílek rozplývající se nad krásou krajiny, milovník vážné hudby, jindy zase jako nenávistný a depresivní člověk, který už v té době formuje svoje extrémní politické a společenské názory. Z pamětí Augusta Kubizka je už tak brzy patrné, že vše neněmecké Hitler pokládá za špatné. Během kritiky ostatních národů neušetřil ani Čechy, přestože byl August Kubizek jeden z nich.
Proto se při jejich budoucím sekání Hitler vyjádřil, že právě on je jediným Čechem, který má právo být přítelem vůdce. Oba se totiž setkali v momentě, kdy se fanatický diktátor pouští do války.
Po boku nacistického vůdce
První krok k obnovenému kontaktu s přítelem z mládí provedl Kubizek až v roce 1933, kdy mu gratuloval k získání moci v Německu. O šest let později ho sám Adolf Hitler pozval jako svého hosta do Bayeruthu. Muž s českými kořeny toto setkání popsal jako "nejšťastnější hodiny mé pozemské existence".
Aby byl kult osobnosti Adolfa Hitlera kompletní, byl již v roce 1938 najat nacistickou stranou, aby sepsal vzpomínky o jejich přátelství z mládí. Sám Hitler podle Kubizeka prohlásil: „O mně smí psát jen někdo, kdo mě skutečně znal. A pokud někdo přichází v úvahu, jste to vy, Kubizku.”
Kubizek dokonce v roce 1942 vstoupil do NSDAP, ale údajně se o politiku moc nezajímal a tento krok pokládal jako gesto loajality ke svému příteli. Vzhledem k tomu, že se Hitler během svého mládí Kubizekovi svěřoval s těmi nejintimnějšími pocity, jsou tyto paměti opravdovým unikátem. Pohled pod pokličku rodící se mysli šílence totiž vytváří o něco komplexnější portrét člověka, který vedl svět do nejtěžší zkoušky v moderních dějinách.
Co bylo po válce?
Z nadhledu je možné vnímat Hitlerův vztah ke Kubizkovi jako prokletí pro tohoto jediného Čecha, kterému projevil Hitler přátelství. Na konci války si jeho přítel z dětství moc dobře uvědomoval hodnotu svědectví, kterým disponuje jeho paměť, ale také různé archiválie od pohledů po dopisy.
Vše velmi důkladně schovával v suterénu svého domu. Vyšetřování válečných zločinů se však nevyhnulo ani Kubizekovi. Velmi brzy po pádu Třetí říše byl zatčen a držen v Glasenbachu a vyslýchán Američany. O dva roky později byl propuštěn a velmi rychle se pustil do práce, aby zformuloval své unikátní paměti. Kniha byla nakonec uveřejněna v roce 1951 a je rozdělena do tří částí složené z prologu, 24 kapitol a epilogu.
Jediný přítel Adolfa Hitlera z let 1904 až 1908 tak předkládá historikům a samozřejmě běžným čtenářům hlubokou psychologickou sondu, která deníkovou formou odhaluje zrod této démonické postavy, jež má na svědomí miliony nevinných obětí.
Zdroje: Adolf Hitler - můj přítel z mládí, Prima Zoom
KAM DÁL: Prezidentští kandidáti jako ve škole: Expert udělil za debatu jedničku, ale i pětky. Kdo propadl?
