Výrobní cena nafty a benzinu je závislá na mnoha faktorech. Svoji úlohu pak sehrává i stát, který po řidičích požaduje daň z přidané hodnoty. U nafty jde o 9,95 kč za litr, za stejné množství benzinu si připlatíme 12,84 koruny. Ceny pohonných hmot ještě zvedají marže pumpařů, které jsou tradičně vyšší u nafty.
Podle ministra financí Zdeňka Stanjury je v tomto ohledu všechno v pořádku. „Naše analýza neprokázala nepřiměřené marže ani kartelovou dohodu,“ uvedl 22. března v tiskové zprávě. Ovšem 7. dubna bylo najednou vše jinak: „Musím říct, že velmi zvažujeme zavedení mimořádného opatření, a to je stanovení maximálních marží.“ Takže zřejmě není vše až tak v pořádku, jak ministerstvo financí původně tvrdilo.
Vždyť například druhý největší provozovatel čerpacích stanic v Česku, maďarská společnost MOL, měla v březnu zhruba desetinásobný nárůst marže. Upozornil na to Lukáš Kovanda. „MOL solidně vydělává na tom, že rafinuje ruskou ropu Ural, která se kvůli sankcím Západu ocitla ve slevě několika desítek dolarů na barel,“ napsal si ekonom na Twitterovém účtu.
Marže maďarské společnosti MOL, druhého největšího provozovatele čerpacích stanic v Česku, narostly v březnu rekordně, zhruba desetinásobně. MOL solidně vydělává na tom, že rafinuje ruskou ropu Ural, která se kvůli sankcím Západu ocitla ve slevě několika desítek dolarů na barel. pic.twitter.com/uadqo3ep36
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) April 2, 2022
Na čem závisí cena pohonných hmot
- cena surové ropy
- cena rafinérského produktu (benzinu nebo nafty)
- daň z přidané hodnoty
- spotřební daň
- velkoobchodní cena paliva (vychází ze situace na světovém cenotvorném trhu)
- maloobchodní cena paliva (marže obchodníků)
- konkurence mezi jednotlivými čerpacími stanicemi
Ceny v Maďarsku a Polsku
Ekonom a analytik společnosti Zlaté rezervy Jan Železník upozorňuje pro Čtidoma.cz, že Maďarsko i Polsko drží ceny mnohem níže. „Zatímco jedna skupina tvrdí, že růst cen ropy a velkoobchodní ceny paliv v Rotterdamu jsou způsobeny přechodným zvyšováním marží rafinerií a distributorů pohonných hmot, druhá účelově obviňuje samotné pumpaře z využívání situace. Každopádně zde nepanuje jednotný názor a ani jedna strana nemá pádné argumenty. Zarážející je samozřejmě fakt srovnání vývoje cen v Polsku a Maďarsku oproti České republice a Slovensku.
„Konkurence je stejně velká jako jsou rozdíly v současných cenách nafty a benzínu a každý si může udělat obrázek, jak to s námi jednotlivé společnosti myslí. Zatímco v Brně začíná benzín na 41,90 a končí na 47,90 na dálnici potkáte i ceny kolem 50 korun,“ má jasno Železník. Někdo by se musel „utrhnout“ a ceny snížit, tím by se „odšpuntovala“ i cenový boj.
A jsme opět u státního EURO OILU. Zlevní?
V tomto ohledu mohl pomoci Euro Oil ve vlastnictví státu, resp. firmy Čepro a.s. s jediným akcionáře, kterým je Ministerstvo financí České republiky. Jako logické by se tedy jevilo, že pokud chce stát opravdu pomoci občanům, tak své síti čerpacích stanic nařídí zlevnit o dvě, tři či pět korun. To se ale nestalo. „Cenová politika je ryze záležitostí managementu společnosti Čepro a.s. a jejich obchodního rozhodnutí,“ sdělila našemu webu mluvčí zmíněného resortu Anna Vasko a tím, že ministerstvu financí proto nepřísluší komentovat jednotlivé kroky vedení.
„Ministerstvo financí cenotvorbu čerpacích stanic EuroOil nijak neovlivňuje, neboť by to bylo zásahem do obchodního vedení společnosti Čepro. Pokoušet se tímto způsobem usměrňovat ceny na čerpacích stanicích by přitom mělo jen velmi omezený dopad, protože počet stanic EuroOil je přes 200, tedy jen zhruba 7 % trhu. Navíc se jedná převážně o menší čerpací stanice a zpravidla mimo hlavní dopravní trasy,“ doplnila Vasko.
Stát nástroje má, ale nechce je použít
S tím souhlasí i Železník, podle kterého to není řešení, protože by se de facto pouze konkurenčně zvýhodnil jeden podnikatelský subjekt na úkor jiných. Jedním dechem však dodává, že stát má jiné efektivnější nástroje, jak pohonné hmoty zlevnit. „Jinou otázkou by bylo přechodné snížení spotřební daně, která dělá u benzínu 26,75% a nafty 19,90% případně DPH, které je u obou 21%. Tam by se vzdal stát části své daně plošně a trh by to nikterak nepoškodilo.“
Podle Ministerstva financí by to ale zásadní úsporu nepřineslo, protože v rámci EU jsou určeny minimální sazby daně z pohonných hmot. „V současné době lze snížit sazby spotřební daně z motorové nafty přibližně o 1,5 Kč na litr. To však pouze za předpokladu, že by snížení spotřební daně bylo zcela přeneseno na konečného zákazníka a nebyly navýšeny marže distributorů pohonných hmot,“ vysvětluje Anna Vasko.
Ze zkušeností MF je přitom podle ní zřejmé, že se v minulosti pokles sazby daně (ať už spotřební nebo DPH) v konečných cenách pohonných hmot příliš neprojevil a zejména krátkodobě zůstal spíše v maržích prodejců. „Navíc snížení ceny motorové nafty přibližně o 1,5 Kč na litr by státní rozpočet vyšlo na zhruba na 9,5 miliardy ročně. Takový výdaj je proto nutné pečlivě zvažovat v kontextu možností veřejných rozpočtů, jejichž postupná konsolidace zůstává jednou z priorit MF a celé vlády,“ doplnila mluvčí resortu financí.
Signály vlády nejsou dobré
Faktem je, že ani mezi ekonomy nepanuje shoda, zda by právě výše zmíněné kroky byly ku prospěchu současné situace. Ale signály, které stát ke svým občanům vysílá, nejsou dvakrát příznivé. Nevidí pomyslné světlo na konci tunelu, nedostal ubezpečení, že bude lépe.
„Je to právě běžný občan, který nakonec všechno zaplatí ze své kapsy v podobě zvýšení cen zboží. Dopravci totiž ještě naplno nezačali s promítáním zvýšených cen do ceny přepravy, a tak nás zhruba po prázdninách čekají v regálech obchodů nemalá překvapení,“ uzavírá pro Čtidoma.cz Železník.
KAM DÁL: Inovace za 100 milionů u Fialovy vlády neprošla. Bude Babišův hedvábný tousťák chutnat i bez dotace?
