Již dlouhou dobu vědci spekulují nad souvislostí dlouhodobého stresu a možností vzniku a rozvoje rakoviny v těle. Jak to tedy doopravdy je? Například vědci z kanadského centra pro výzkum rakoviny uvádějí, že ačkoliv nebyla jednoznačně prokázána přímá souvislost mezi stresem a samotným rozvojem rakoviny, dochází při dlouhodobější stresové zátěži organismu hned k několika změnám, které mohou v důsledku vést právě k tomuto zhoubnému onemocnění. O co se jedná?
Pozor na imunitu
Dlouhodobější stres může významně oslabovat imunitní systém člověka, tedy ty mechanismy, které jsou schopné bránit tělo nejen před běžnými infekcemi, jako jsou rýma, chřipka nebo dnes již bohužel všudypřítomný covid, ale také před rozvojem alespoň některých typů rakoviny.
Hormony musí být v rovnováze
Dalším problémem, který může při neustávajícím stresu v lidském těle vzniknout, je potom změna hladiny jednotlivých hormonů a právě jejich nerovnováha se může stát jedním z důvodů, proč tělo nedokáže účinně bojovat proti množení rakovinových buněk. Navíc je to právě stres, který dokáže z člověka udělat doslova trosku bez vlastní silné vůle po jakékoliv formě zdravého životního stylu. Přejídání se, absence fyzické aktivity, kouření nebo dokonce alkoholismus či drogová závislost - to všechno jsou faktory, které samy o sobě tělo oslabují a berou mu tak možnost případné obrany a boje proti zákeřné nemoci, která člověka nezřídka stojí život.
Klid a rovnováha
I když tedy stres sám o sobě rakovinu s největší pravděpodobností nezpůsobuje, rozhodně tělu neprospívá a omezuje možnosti jeho boje s touto nemocí. Měli bychom si proto uvědomit, jak důležitý je klid a životní rovnováha. Jistě, že není jednoduché se vždy se všemi životními překážkami a úkoly snadno a rychle vyrovnat, ale jistý návod poskytuje například platforma Every Mind Matters.
Jak na stres, pokud je ještě možné zvládnout jej „svépomocí“? Existuje několik kroků a rad, které by mohly pomoci.
- Předně není dobré brát si velké a těžko zvládnutelné úkoly, jejichž konec je v nedohlednu. V takovém případě je lepší si takovou práci rozložit na menší díly, jejichž splnění nás posune viditelně o krok blíže k cíli v kratším, a tedy lépe zaznamenatelném časovém úseku. Uvidíte, že radost i z malého pokroku bude hnacím motorem k dalším krokům.
- Pozitivní myšlení - to je to, na co bychom neměli zapomínat ani v těžkých dnech. Může to být třeba milá vzpomínka, ale i slib, že si po příchodu domů vychutnáte opravdu dobré kafe, plánování letní dovolené (a nemusí jít o luxus v tropickém ráji) nebo třeba jen myšlenky na víkend, kdy si uděláte hodinu času na procházku s dětmi. Každá taková myšlenka dodá nejen vašim nervům, ale i tělu, víc energie, než se zdá.
- Stres pomáhá snížit také fyzická aktivita. Je vědecky dokázáno, že právě sport a výdej energie snižuje psychické napětí, uvolňuje stres a napomáhá regeneraci nervové soustavy. Kromě toho může vést ke zlepšení postavy, což jistě navodí další dobré pocity.
- Důležitým pomocníkem pro lidi, kteří se potýkají s velkou stresovou zátěží, je dlouhodobější a pečlivé plánování. Klidně si na každý den pořiďte důkladný rozpis, ve kterém si nejprve zaznamenáte nejdůležitější a neodkladné záležitosti a poté doplníte prázdná políčka dalšími činnostmi. Nezpomínejte přitom také na drobné radosti. Je jisté, že ne vždy se podaří takový harmonogram dodržet, může přijít nečekaná změna, ale na většinu problémů je možné se i tak lépe připravit.
- Nic z nabízených možností nepomáhá? Pak nezbývá nic jiného, než si o problému s dlouhotrvajícím stresem promluvit s někým blízkým, kdo vám porozumí a podpoří vás. A kdyby ani tohle nezabralo, je načase vyhledat odborníka. Ne, opravdu to není žádná ostuda a jak je vidět, zbavením se stresu je možné v některých případech předejít i tak závažnému onemocnění, jako je obávaná rakovina. A to už za to přece stojí.
Zdroj: Cancer Research UK, Cancer.ca
KAM DÁL: Vánoční obžerství může vyvrcholit smrtelnými žlučníkovými záchvaty. MUDr. Horáček vysvětluje, jak problémům předejít.
