Brněnská nemocnice se s útokem potýkala prakticky celý pátek. Základní provoz sice zajistila stejně jako testy na koronavir. Naplánované operační zákroky se ale musely odložit a někteří pacienti byli převezeni do jiných brněnských nemocnic. Mohlo jít jak o cílený útok, druhou vyšetřovací verzí je pak vir, který se začal šířit v souvislostí s koronavirem a obsahuje různé podvodné testy či nabídky.
Jaký trest reálně hrozí?
Jisté však už teď je, že pachatel či pachatelé se v případě dopadení zřejmě nevyhnou pořádnému trestu. V případě kybernetického útoku na Fakultní nemocnici v Brně totiž hackerovi hrozí trest odnětí svobody 8 až 15 let. Nejde ani tak o morální stránku, ale spíš o "špatný čas". V nouzovém stavu se sazby zásadně mění, resp. mohou se měnit.
„Pachatel se svým jednáním jednak dopouští trestného činu Neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 trestního zákona, kde jsou trestní postihy nižší. V dané situaci však lze relevantně uvažovat o spáchání trestného činu Obecného ohrožení podle § 272 trestního zákona,“ vysvětluje Jakub Kadlec, advokát z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners.
Až výjimečný trest
V případě Obecního ohrožení už jsou sakce významnější, a to zejména v závislosti na způsobené škodě na majetku (zejména pět miliónů korun českých a více) a zdraví (zejména těžká újma na zdraví či dokonce smrt).
„Současný stav nouze státu dle zákona o bezpečnosti státu bude navíc pravděpodobně pro pachatele obecnou přitěžující okolností. Kdyby soud prokázal, že hacker způsobil smrt úmyslně, mohl by dostat 12 – 20 let nebo výjimečný trest, tedy 20 – 30 let, případně i doživotí,“ doplnil Kadlec.
Svět zaznamená kvůli koronaviru ztráty. Do recese mohou spadnout i největší ekonomiky.
