Pokud šlo o 20. a 30. léta minulého století, vznikly díky invenci, odborné zdatnosti a podnikavosti našich dědů po celé naší zemi desítky a stovky unikátních industriálních komplexů i solitérních staveb, jejichž řešení si často nezadalo s těmi nejoceňovanějšími konkurenty v zahraničí. Budovy Nákladového nádraží Žižkov byly vyprojektovány v roce 1930 Ing. arch. Vladimírem Weissem a Dr. Ing. Karlem Caivasem, projekt železničního spojení vyprojektoval Ing. Miroslav Chlumecký a stavby byly realizovány renomovanými firmami Bohumila Belady, Karla Skorkovského a Františka Strnada.
Areál byl zprovozněn v roce 1936 a sloužil svému účelu prakticky 65 let. V letech 2002 - 2012 postupně skončil provoz v jednotlivých zařízeních a překládka kontejnerů, část kolejiště nákladového nádraží byla vytrhána a do budov se v průběhu let nastěhovaly desítky externích firem, které zde působí výhradně s využitím nákladních silničních vozidel, nikoli železnice (případně čistě administrativně).
... a našli ji přejetou
V hlavní budově, souběžné s ulicí Jana Želivského, jsou kanceláře řady dalších firem a dlouhé roky zde bývala centrála odboru bezpečnosti práce Českých (Československých) drah, kam se každý, kdo chtěl - byť i jen brigádně - pracovat na železnici, musel dostavit na celodenní školení.
Kromě nařízení různých předpisů se zde probíraly i konkrétní příklady porušení bezpečnosti práce na železnici, někdy doplněné fotografickou dokumentací obětí. Slova „hradlářka si šla nasbírat uhlí, vysypané z vagónu, a našli ji napíchnutou na koncovce hadice od pískovače protijedoucí lokomotivy“ mnohým proškoleným hned tak z paměti nevymizí.
Boj o území
Od doby úpadku využívání nádraží jako překladiště docházelo na různých úrovních státní správy i mezi různými developerskými společnostmi, zájmovými skupinami, soukromými investory a občanskými sdruženími k často vzrušeným a ostře se vyhrocujícím diskuzím o další využití areálu (který je obrovský - má skoro 331 000 m2 a je situován téměř v centru hlavního města).
Jeho budovy byly označovány jak za cenný doklad funkcionalistické architektury 30. let, tak za zchátralé krabice, které je třeba zbourat. Prohlášení nádraží za kulturní památku (byť opět po mnoha peripetiích) zajisté dalo za pravdu tomu prvnímu názoru. Nyní konečně došlo k nalezení kompromisu a pokroku směrem k přestavbě areálu na moderní a funkční celek s bytovými domy.
Dne 21. února tohoto roku bylo podepsáno Memorandum o vzájemné spolupráci s cílem zajistit revitalizaci nevyužívaných prostor Nákladového nádraží Praha-Žižkov. Cílem je koordinovat plány pro budoucí revitalizaci celého prostoru včetně vytvoření rezidenční zástavby a školy i obchodních center. Podpisem memoranda byl vyjádřen zájem na revitalizaci budov Nákladového nádraží Praha-Žižkov, jež jsou kulturní památkou, a na výstavbě městské, převážně rezidenční zástavby v okolí původních budov.
Nové využití budov
Po komplexní revitalizaci budovy nákladového nádraží by měl objekt sloužit jako jedinečný multifunkční veřejný prostor, který přispěje nejen ke zvýšení kvality života obyvatel okolní zástavby, ale také obyvatel celé Prahy. Vzniknou zde nové parky, jejichž propojení se stávající zelení zajistí nové pěší trasy. Čelní budovu nádraží je plánováno využít pro Národní filmový archiv, který do nového sídla přesune i odborná pracoviště, knihovnu a Kino Ponrepo. Dopravní spojení tohoto nového kulturně-vzdělávacího a společenského centra Žižkova má v budoucnu zajistit nová tramvajová trať (na vizualizacích developera však chybí). V jižní části areálu vznikne multifunkční čtvrť s kancelářskými, obchodními a rezidenčními objekty. Středem této části pak bude moderní městský bulvár.
Z hlediska urbanistického konceptu chce developer vybudovat i několik výškových budov ve středu nově vznikající čtvrti. Zároveň chce společnost Sekyra Group doplnit projekt o množství travnatých ploch, vlastní novou infrastrukturu a sportovní centra. Cílem je nejprve revitalizovat stávající nevyužívané objekty a na ploše asi 163 000 m2 vybudovat nové centrum Žižkova. Lokalita je již nyní plně soběstačná, protože je obklopena kompletně fungující infrastrukturou. Nedaleko jsou dvě základní školy, mateřská škola i místní střední průmyslová škola a gastronomické učiliště i mezinárodní konzervatoř. Dopravní dostupnost zprostředkovávají v současné době autobusy MHD. V nové čtvrti má nalézt domov kolem 15 tisíc obyvatel.
