Na semináři Šlechtění a charakterizace šlechtitelských materiálů v éře genomiky v Olomouci o tomto tématu promluvil bioklimatolog Zdeněk Žalud z týmu projektu InterSucho, na němž se podílí Ústav výzkumu globální změny AV ČR a Mendelova univerzita v Brně.
Jaro přichází moc brzy
Vegetační období v Česku se kvůli postupnému růstu průměrné roční teploty v příštích 30 letech podle Žaluda prodlouží až o měsíc. Dřívější začátek jara je ale podle Žaluda pro pěstitele velmi nevýhodný. „Čím dříve jaro začne, tím dříve plodina ztratí mrazuvzdornost. Okno na jarní mrazíky je přitom třeba o pět týdnů delší, než bylo dříve. Takže to pak prostě zmrzne,“ uvedl Žalud.
Již brzy přijdou velké problémy
Jarní mrazíky na přelomu zimy a jara přicházejí po předchozím výrazném oteplení, přičemž jich podle Žaluda v posledních letech přibývá. Teploty totiž už v únoru často krátkodobě překračují hranici deseti stupňů a poté se začíná probouzet vegetace. Je to případ i letošního února. „Kolem roku 2050 očekáváme, že každý druhý rok bude naše jarní vegetace poškozena silnými jarními mrazíky,“ upozornil.
Problémy pro rostliny, půdu i včely
Brzký příchod jarního počasí má podle Žaluda negativní dopad také na množství vody v půdě, kterou v prvních měsících roku spotřebuje předčasně probuzená vegetace. „Potom tady máme v létě, i když prší naprosto normálně, letní sucho,“ řekl Žalud. Rychlý nástup jara škodí i včelám, jelikož se zkracuje období, kdy kvetou stromy.
Pro nížiny problém, pro Vysočinu naděje
Změna klimatu je už nyní pro některé tuzemské zemědělce podle Žaluda velkým problémem. Platí to hlavně pro farmáře hospodařící v nížinách na jižní Moravě, kde se zvyšuje teplota i intenzita sucha. Tamní farmáři se tak potýkají s propadem výnosů obilí. Naopak na Vysočině bude změna klimatu pro zemědělce do budoucna novou příležitostí, jelikož se zvýší teplota při zachování celkového úhrnu srážek i sněhové pokrývky.
Na severu bude lépe
Zemědělská produkce ve vyšších polohách Česka v příštích letech podle Žaluda kvůli změnám klimatu vzroste, naopak klimatické podmínky v tuzemských nížinách se do roku 2050 přiblíží jihu Evropy. Žalud upozornil, že kvůli klimatickým změnám vzroste podíl severněji položeného Polska na zemědělské produkci.