Byla objevena kostra neandertálce v hrobě s květinami. Je to důkaz, že žili v kulturním společenství

Vědci se přou o vyspělosti kultury neandertálců, podle všeho to ale žádní primitivové nebyli
 

Jaké jsou naše představy o neandertálcích? Byli tito naši předci více zvířaty, jak si mnozí představují, nebo dokázali tvořit vlastní kulturu? Nálezy hrobů, u nichž lze předpokládat, že do nich byly spolu se zemřelým uloženy i květiny, tuto teorii ale nepodporují. Pravděpodobně šlo o vyspělejší kulturu, než si představujeme.

Vědci objevili další zachovalou kostru neandertálce na nalezišti Šánidar na severu Iráku. Lokalita proslula v 50. a 60. letech nálezem pozůstatků deseti neandertálců, díky němuž veřejnost přestala na naše vzdálené příbuzné nahlížet jako na brutální a tupá stvoření. Díky pylu nalezenému poblíž koster začali totiž archeologové spekulovat, že tito pravěcí lidé své mrtvé pohřbívali s květinami, píše Reuters.

Dobře zachovalá kostra

Vědci v úterý oznámili, že v jeskyni Šánidar v horách autonomního Kurdistánu našli rozdrcenou lebku a dobře zachovalý trup dospělého neandertálce, který žil zhruba před 70 000 lety. Jedinec, u kterého si vědci nejsou jistí pohlavím, byl pojmenován Šánidar Z a v době smrti mu bylo okolo 40 či 50 let. Jeho pozůstatky se dochovaly v lepším stavu než ty objevené o desítky let dřív.

Poměrně kulturní pohřby

Hypotéza o pohřebních rituálech neandertálců způsobila mezi odborníky i veřejností před 60 lety rozruch. Sedm dospělých a tři děti leželi pohromadě a jednu z koster obklopovaly hromádky pylu. Tehdejšího vedoucího archeologa Ralpha Soleckého z Kolumbijské univerzity v New Yorku to vedlo k přesvědčení, že neandertálci zesnulé pohřbívali s květinami a že tedy byli schopní vytvářet vlastní kulturu.

Někteří vědci stále nevěří...

Kritici však dodnes teorii o pohřbu s květinami rozporují - pyl se do vzorků půdy z naleziště mohl dostat například díky lidem pracujícím a žijícím uvnitř jeskyně, hlodavcům stavícím si nory či hmyzu.