Dlouholetá tradice, na kterou jsou stovky Pražanů celý život zvyklí se v budoucnu může stát jen romantickou zahrádkářskou vzpomínkou. Parcely, které se od skromných zelených ploch u některých změnily na výletní sídla s poctivou chatičkou tu nebudou věčně.
Stejně jako tramping, skaut či pivo se však tento projekt stal českou klasikou. Tato česká specialita inspirovaná podobným principem z Německa však zažívá krizi. Paradoxně je dnes o podobné zahrádkářské útočiště obrovský zájem.
Metropolitní plán
Zahrádkářské kolonie většinou stojí na velmi lukrativních pozemcích a s tím počítá dokonce Metropolitní plán Prahy, který většinu z míst, kde dnes stojí osady se zahrádkami vnímá jako ideální plochu k zastavění.
Stejně tak bystří svoji pozornost developeři, pro které každá volná plocha na území Prahy je lákavým pokladem. Největší ohrožení tak teprve přijde. Už dnes jsou nájmy za každou nemovitost a ceny pozemků neúnosné a zahrádky pro volný čas jsou překvapivým luxusem v následujícím rozvoji Prahy.
Zlatá šedesátá
Většina zahrádkářských kolonií v Československu vzniklo v šedesátých letech. Hlavní inspirací bylo Německo, kde podobné relaxační zóny vznikaly již v 19. století.
Princip byl vskutku blahodárný. Lidé z měst dostali volnou zelenou plochu, aby se čas od času oddávali fyzické aktivitě a děti mohly žít zdravě. V Německu tato tradice žije dodnes.
Podobný únik hledali také Češi od konce 60. let a hlavně během normalizace. Kousek svobody v nesvobodě. Lidé z městských čtvrtí, sídlišť a rušných částí města měli svůj pozemek, svoji zahrádku, ovoce, zeleninu, květiny a volný čas.
V devadesátých letech, když se otevřely hranice, přišel i mírný úpadek. Netrvalo však dlouho a tradice vlastní zahrádky ve městě znovu ožila. Dnes však přichází nejtěžší zkouška.
Dvě stovky
Dnes je evidováno 199 funkčních zahrádkářských kolonií. Každý rok je však situace horší a horší. Paradoxem však zůstává fakt, že roste počet zájemců, kteří by podobný únik z městského života volili. Zájem mají hlavně mladí lidé a ne překvapivě jenom důchodci.
Otázka však zůstává, kolik jich do budoucna vůbec zůstane. Poptávka ze všech stran na území, kde jsou dnes kolonie, vzrůstá. K tomu metropolitní plán některá z nich vnímá jako vhodné plochy k zastavění. Až 20 % osad, které patří Českému zahrádkářskému svazu, patří do této kategorie.
Logika tak možná přebije tradici. Otázka je však, jestli rozrůstající město přinese lepší životní podmínky pro jeho obyvatele. Peníze nesmí být hlavní hledisko. Ani v Německu ani v Československu totiž kolonie nevznikly pro finanční zisk, ale snesitelnější život ve městě.
