O tom, že je budova Kongresového centra monumentální, svědčí dechberoucí čísla. Pod střechou stavby, kterou viděl každý, kdo kdy přejížděl Nuselský most, se skrývá neuvěřitelná technologická síť a několik kongresových sálů s výzdobou od těch nejlepších umělců své doby. Největší kongresové centrum v České republice je schopné pojmout až 9 300 osob a největší ze 70 sálů má kapacitu 2 764 lidí.
Kdybyste rozvinuli trubky vzduchotechniky, tak dosáhnete až sta kilometrů a v interiéru najdete gigantickou strojovnu vzduchotechniky a plynovou kotelnu, která je schopná výkonu 24 megawattů, stejně jako Empire State Building v New Yorku.
Ani impozantní čísla a krásné architektonické prvky v interiéru ale budově na oblíbenosti nepřidávají. Lidé si ji primárně spojují s minulým režimem a další zase draždí, jak zasahuje do panoramatu Prahy.
Palác kultury, Pakul nebo lidojem?
Za svoji existenci si stavba vysloužila i lehce urážlivou přezdívku lidojem. Otevřená byla po pěti letech stavby v roce 1981 pod jménem Palác kultury. Slavnostní události se účastnil i samotný prezident Gustav Husák. Odstartoval tak éru, kdy se zde scházely špičky komunistické strany. Odtud také plyne neoblíbenost stavby, která i přes negativní minulost a gigantickou velikost dodnes slouží výjimečným kongresovým akcím.
V prosinci roku 1989 zde proběhla jednání o polistopadovém uspořádání budoucí vlády Československa. Mohutný symbol komunismu však nevyprchal ani po sametové revoluci.
Kongresové centrum
Z Paláce kultury se v roce 1995 stalo Kongresové centrum a začala jeho nová kapitola. Ozývaly se hlasy volající po jeho demolici, ale ta se nikdy neuskutečnila.
Naopak mezi lety 1998 až 2000 proběhla generální rekonstrukce přesahující částku dvou miliard korun. Pravděpodobně nejpamátnější setkání Kongresové centrum hostilo v roce 2000, kdy se zde odehrálo zasedání 55. mezinárodního měnového fondu a Světové banky.
V roce 2014 odkoupil český stát 55 % Kongresového centra Praha (KCP) a stal se tak jeho většinovým vlastníkem. Díky tomu se budova zbavila dluhu z nákladné rekonstrukce.
Novou krev by do poněkud mrtvého prostoru kolem neoblíbeného pražského monumentu mohla přinést plánovaná dostavba. Vyhlášenou architektonickou soutěž zvítězila španělská kancelář OCA. Praha se tak rozhodla konkurovat Vídni, Berlínu nebo Paříži. Projekt by měl odstartovat v roce 2020.
Ať už říkáte gigantické budově v lukrativním prostředí Kongresové centrum, Palác kultury, Pakul nebo Lidojem, tak budova nabízí hned několik unikátních detailů, které jsou často nespravedlivě přehlíženy. Z technického hlediska se jedná o zcela výjimečnou stavbu. Hlavní sál se se svojí akustikou řadí mezi ty vůbec nejlepší na světě a výhled z horních pater směrem na Pražský hrad je nenapodobitelný.
