Velký strahovský stadion vždy primárně sloužil ke sportovním událostem. Všesokolský slet a spartakiády neodmyslitelně patří k historii tohoto místa. Konec druhé světové války ale proměnil obrovskou rozlohu stadionu v internační tábor pro pražské Němce a nacistické vojáky. Pro některé z nich to bylo osudné…
Tatíček Masaryk
Architekt Alois Dryák původně postavil strahovský stadion jako "skromnou" dřevěnou stavbu. Ta sloužila pro osmý Všesokolský slet v roce 1926, který navštívil sám tatíček Masaryk na svém koni Hektorovi. Ve třicátých letech získal stadion svoji charakteristickou železobetonovou podobu. Stavba měla od počátku stanovenou dnešní obrovskou rozlohu. V roce 1937 při příležitosti Zborovských oslav mohli občané vidět poslední veřejné rozloučení prezidenta T. G. Masaryka. Symbolicky se tím uzavřela doba nadějné první republiky.
Druhá světová válka
Historie v těchto místech zanechala krvavé stopy druhé světové války. Smutný příběh začali psát nacisti, kteří zde shromaždovali Židy před transportem do pracovních a koncentračních táborů. Paradoxem bylo, že stejné místo po skončení války sloužilo jako internační tábor pro pražské Němce a nacistické vojáky. Plocha stadionu v té době sloužila až pro 8 tisíc internovaných Němců. Během této doby se uskutečnilo několik aktů pomsty.
Češi v prostorách stadionu popravovali německé vojáky a ženy byly častými terči znásilnění. Existuje dokonce případ, kdy ozbrojená Česká garda útočí kulometem na příslušníky Rudé armády, kteří se dobývali do útrob stadionu, aby mohli pokračovat v pravidelném znásilňování německých žen. Během velmi krátké doby, kdy byl na stadionu zřízen internační tábor, zemřelo 43 civilistů a z toho 27 žen.
Megalomanské spartakiády
Deset let od konce války zorganizovala komunistická propaganda jednu z nejmegalomanštějších akcí, které stadion pamatuje. Místo se od roku 1955 v pravidelném intervalu pěti let proměnilo v centrum celostátní spartakiády. Stadion se následně pro potřeby monumentálních plánů potřeboval rozšiřovat. Stal se tak rozlohou největším na světě. Během spartakiády v roce 1960 se představilo 750 tisíc cvičenců a na tribunách se vystřídaly dva miliony diváků.
Revoluční ortel smrti
Poslední spartakiáda se konala v roce 1985 a ta následující se díky sametové revoluci nemohla uskutečnit. V porevolučním nadšení se místo proměnilo v kolébku hudebních koncertů. V roce 1990 navštívilo stadion 100 tisíc diváků, aby viděli koncert Rolling Stones. Rok 1994 patřil kapele Pink Floyd, kterou navštívilo 125 tisíc lidí a následně znovu “Stouni” se 130 tisíci diváky v roce 1995.
Strahovský stadion tak dosáhl svého pomyslného vrcholu. Od této doby místo výrazně chátrá. V roce 2003 byl objekt prohlášen kulturní památkou a dnes na své neuvěřitelné rozloze 62 876 m² rozprostírá sedm fotbalových hřišť klubu AC Sparta Praha.
