Poště pomohl secesní malíř
Alfons Mucha je velice známý český umělec, který léta pobýval v Paříži, s jehož jménem je spojován tehdy nový umělecký směr, secese. Byl zapálený nejenom pro umění, ale podporoval rovněž otázky slovanského a národního cítění. Z tohoto důvodu si pokládal za čest být u zrodu naší první poštovní známky. Zobrazil na ní motiv Hradčan zezadu osvícených sluncem, více než srozumitelné analogie počátku nové naděje v samostatném státě. Na základě jeho návrhu vzniklo celkem 26 poštovních známek, zařazovaných do pěti skupin. Hlavní motiv je orámován typickými secesními ornamenty a nesou v dolním poli nebo po stranách text POŠTA ČESKO-SLOVENSKÁ. Laik by možná nepoznal mezi známkami těchto skupin rozdíly, ale odborníci poukazují na tu drobnější, jindy podstatnější změny v provedení. Vydávání těchto známek započalo 18. prosince 1918 a bylo ukončeno 12. dubna 1920. Účastníkům poštovního styku sloužily do 30. dubna 1921, kdy došlo k jejich stažení. Ještě dodáme, že všechny tyto známky byly vytištěny knihtiskem. Filatelisté si je z pochopitelných důvodů velice cení…
První výročí republiky
Zmíněné významné jubileum oslavovalo Československo mj. šesti známkami (ve dvou sériích). Autorem návrhů byl Jakub Obrovský. První skupina představovala „lva lámajícího okovy“ a druhá zobrazovala „matku Republiku“. Platnost známek byla omezena na dobu mezi 28. říjnem 1919 a 3. listopadem téhož roku. Neobyčejně krátká doba platnosti těchto známek (pouhých 7 dnů) je odůvodňovaná skutečností, že šlo o známky dobročinné. Tři a půl miliónu sérií bylo totiž věnováno Pomocnému výboru legionářskému při ministerstvu Národní obrany.
V pramenech, které popisují zákulisí vzniku těchto známek, se dozvídáme, že k této příležitosti byla vypsána ministerstvem pošt a telegrafů soutěž, které se účastnili tři umělci – J. Benda, V. H. Brunner a Jakub Obrovský. První cenu získal Brunner, druhou Benda, Jakub Obrovský se umístil na čestném třetím místě za „Matku Republiku“, přičemž „lev lámající okovy“ nezískal cenu žádnou. Nicméně přednost návrhů Jakuba Obrovského byla v technice, jež umožňovala přímý přenos návrhu tiskem, a to jak knihtiskem, tak hlubotiskem. Domnívám se, že tato soutěž byla velmi podivná. Buď byly návrhy umělců, jejichž práce byly umístěny před návrhy Obrovského, lepší skutečně jen čistě umělecky, ale hůře realizovatelné, nebo šlo o typicky zmanipulované výběrové řízení. Soutěž přece byla vypsaná na realizaci návrhu pro známky. Proč by pak na prvá dvě místa umístila porota předlohy, které nešlo vůbec, nebo poměrně složitě, proměnit v poštovní známku?
První republika známkovou tvorbu nezanedbala
V roce 1919 padlo rozhodnutí o tom, že poštovní známky zaniklého Rakouska – Uherska smějí lidé vrátit. Do konce dubna 1919 se sešlo rakouských známek za celkem 7,5 miliónu korun a navíc za milión korun známek maďarských. Tyto známky byly dány po přetisku znovu do oběhu.
Známková tvorba První republiky byla na vysoké úrovni. Účastnili se jí významní čeští i slovenští výtvarní umělci. Kromě Alfonse Muchy jmenujme ještě Jaroslava Šetelíka, Maxe Švabinského, Karla Svolinského, Otakara Španiela, či Josefa Lieslera. Do 15. března 1939 bylo na našem území vydáno celkem 393 známek.
Pramen : E. Hirsch : Třicet let československé poštovní známky 1918-1948, II. opravené vydání, Orbis, Praha 1949
