Klaníme se beránkovi a zajíčkovi
Beránek je připomenutím vysvobození Židů z Egypta. Křesťané v něm vidí Ježíše Krista, který se jako beránek obětoval za spásu celého světa. K Ježíšovi patří další ze symbolů, kříž, připomínající jeho ukřižování.
Kristovo vítězství nad smrtí připomínají velikonoční ohně, od nichž jev kostelích zapalována velikonoční svíce, znamení života.
Svátky si také lze těžko představit bez vajíčka, symbolu nového života a plodnosti. Ve starém Egyptě a v Persii se vajíčka barvila červeně, protože tato barva byla symbolem dělohy. Křesťané si červenou vykládají jako krev Krista.
Pohané spojují se svátky jara postavu zajíčka, který je s Velikonocemi také spjat. Některé ikonografie jej vykládají jako Kristův symbol.
Pro Rakušany, Poláky a Slovince patří k Velikonocům křen, symbol hřebíků, jimiž byl Kristus ukřižován a zároveň jeho chuť jim připomíná hořkost jeho utrpení.
V pondělí oslavujeme plodnost
Velikonoční pondělí s sebou přináší tradiční pomlázku a koledu. Chlapci a muži vyšlehají své partnerky pomlázkou z vrbového proutí, která bývá spletena až z 24 proutků, bývá dlouhá i dva metry a je ozdobena barevnými stuhami. Podle tradice pronášejí koledy a dostanou jako výslužku nejčastěji různě zdobená vajíčka a sladkosti. Pomlázka má ženám přinést omlazení, protože proutky jim předávají životní sílu.
Tato tradice však mnohdy dočasně vezme sílu mužům, kteří jako přídavek ke koledě dostanou dobrý mok, mnohdy při každém zastavení jiný, a pak se stává, že na tyto krásné svátky ještě dlouho vzpomínají…
