Najít spokojenější manželství by dalo pořádnou práci. „Měli jsme výhodu, že pro nás neexistovaly překážky. Když jsme si něco usmysleli, šli jsme do toho. Spolu, bez zaváhání. A díky našim dobrodružstvím jsme se utvrzovali v tom, že se nejen milujeme, ale také si můžeme stoprocentně důvěřovat,“ začíná svůj příběh paní Kateřina.
Mohla za to synova nehoda
Z jejího hlasu je přitom dobře patrná úcta a zřejmě i láska, kterou ke svému dnes už expartnerovi chová. „Ani v nejhorším snu by mě nenapadlo, že se my dva jednou rozejdeme. Vždycky jsem věřila, že jsme si souzeni a naše cesty jsou spojené až do smrti.“ Rčení o božích mlýnech se v jejím případě naplnilo v době, kdy už doufala, že je všechno pryč.
Stačila ale chvíle nepozornosti a dávno "pohřbené" tajemství se najednou znovu začalo vyjevovat jako zdvižený prostředníček nepřející přítomnosti. „Syn měl nehodu. Utrpěl středně vážná zranění, lékaři se chystali na operaci, která následně naštěstí nebyla potřeba. No, ale zjistili nějaké věci, které jsem tajila.“
Nebylo to o citech
Románek, který se stal před třiceti lety a na který už Katka téměř zapomněla, se z ničeho nic objevil, aby jí překopal život vzhůru nohama. „Lékaři samozřejmě zjistili, že Patrik není Petrův syn. Sdělili to sice diskrétně, ale informace byla stejná, jako kdyby to vyhlásili v rozhlase. Musela jsem s pravdou ven.“
Katka manželovi přiznala "vztah", který trval asi tři týdny. „Nic velkého, nic, kde by šlo o city. Bylo to tenkrát jen o sexu, měla jsem potřebu si ještě něco dokázat. Nebo nevím, už si vážně nevzpomínám. Když se narodil Patrik, věděla jsem, že možnost, že není Pavla, existuje. Ale nakonec jsem sama sebe přesvědčila, ať nic neřeším.“
Pavel na ženu nekřičel, nevyčítal, neměl moudrý proslov. Jen jí sdělil, že takovou věc nedokáže prodýchat. „Našel si bydlení a odstěhoval se. Párkrát jsme se sešli, snažila jsem se mu vše vysvětlit. Asi pochopil. Ale zkrátka už se mnou nedokázal být. Naštěstí alespoň s Patrikem mají stále skvělý vztah. I když už oba vědí...“
(v příběhu je na žádost čtenářky změněno jméno, fotka u článku je pouze ilustrační)
KAM DÁL: Jan (37): Jak se zbavit tchyně? Udělal jsem něco, na co myslí každý chlap, ale nemá na to odvahu. Ta ženská u nás byla skoro pořád.
