Mezi jednu z deseti nejčastějších příčin úmrtí patří podle Světové zdravotnické organizace zdravotní obtíže způsobené dýcháním znečištěného vzduchu, tedy smogu. Pokud tedy víte, jak se vyhýbat atmosférickému znečištění, můžete své zdraví značně ovlivnit. Nejvíce ohrožení účinky smogu jsou především lidé pohybující se v místech, kde je stav znečištění ovzduší alarmující.
V tuzemsku na tom ještě nejsme tak špatně jako třeba v indické metropoli Dilí – tamější obyvatelé denně přijmou z ovzduší stejnou dávku škodlivin, jako kdyby vykouřili 50 cigaret! U nás naštěstí není situace až tak dramatická, nicméně v 70. a v 80. letech 20. století patřilo znečištění ovzduší v některých průmyslových oblastech našeho území mezi nejhorší v Evropě.
Astmatikem je každé desáté dítě
Po roce 1989 přišla opatření zejména v energetice a dalších průmyslových odvětvích, díky nimž došlo ke snížení zamoření vzduchu látkami jako oxid siřičitý, oxidy dusíku a prachové částice. Po roce 2000 ale došlo k obrácení trendu a koncentrace mnohých zatěžujících látek naopak vzrostly. Roste i výskyt onemocnění se znečištěním souvisejících.
Například podle Státního zdravotního ústavu ČR se za posledních dvacet let zvýšil výskyt astmatu u dětí více než dvakrát, což znamená, že astmatikem je nyní každé desáté české dítě! Jak také potvrdila studie organizace UNICEF, dlouhodobé vystavení smogu znamená podstatné riziko pro správný vývoj dětského mozku. Děti pak dosahují horších výsledků než jejich spolužáci vyrůstající v neznečištěném ovzduší.
V současnosti mezi hlavní problémy kvality ovzduší v Česku patří – podobně jako v dalších zemích Evropské unie – zejména znečištění prašnými částicemi a ozonem. Většina Čechů je vystavena koncentracím těchto látek překračujících platné limity. V oblastech s intenzivní automobilovou dopravou a s koncentrací průmyslu je velkým problémem také znečištění benzo(a)pyrenem a v dopravně zatížených oblastech jsou překračovány limity pro oxid dusičitý.
Jak vznikají naše potíže?
Smog je člověkem způsobené znečištění atmosféry a nejčastěji obsahuje dým, průmyslové výpary a škodlivé plyny. Vzniká za nepříznivých povětrnostních podmínek, zejména při inverzi, kdy se kumulují škodliviny v určitých místech ve městech a průmyslových oblastech. Naše zdraví ovlivňuje smog nejprve na úrovni dýchacího systému: zhoršuje astma, působí i jiné potíže s dýcháním a mnohdy nenávratné poškození plic.
Přes plíce pak do těla vstupuje nejen potřebný kyslík, ale také rozmanitá směsice látek, které působí přinejmenším únavu, v horším případě i propuknutí složitých problémů s oběhovým systémem či zhoubné nádorové bujení. Právě tyto nemoci systémového charakteru se stávají mnoha lidem osudnými.
Mezi skupiny osob nejvíce ohrožených smogem patří děti a těhotné ženy. Dále starší lidé a všichni, kdo trpí chronickým onemocněním dýchacího ústrojí, tedy astmatem nebo chronickou obstrukční chorobou plic. Ohroženi jsou také lidé s kardiovaskulárními nemocemi a všichni, kdo jsou oslabení například stresem, kouřením, špatným stravováním, proběhlou nemocí apod.
Jak se před smogem chránit?
Pokud patříte mezi rizikové skupiny, určitě se vyplatí sledovat smogové zpravodajství. Stav ovzduší se totiž velmi mění v závislosti na počasí. Jsou dny, kdy je radost se zhluboka nadechnout a je prospěšné si i ve městě zasportovat, střídají je však etapy, kdy je lepší pobyt mimo budovy omezit na minimum. Nejspolehlivějším zdrojem aktuálních informací je v ČR web Českého hydrometeorologického ústavu www.chmi.cz nebo jejich telefonní linka 900 300 900. Co tedy (ne)dělat, když zjistíte, že je ve vaší oblasti zhoršená smogová situace?
- Omezte pobyt venku, zejména v časech mezi 6. – 10. a 16. – 20. hodinou. Při pobytu venku nevyvíjejte velkou fyzickou aktivitu, která by vedla ke zvýšené intenzitě dýchání – tedy fyzickou práci a sport.
- Omezte větrání. Místnosti, kde se zdržují lidé, větrejte krátce a intenzivně otevřením oken na několik minut 3–4krát denně.
- Omezte provádění činností, které zhoršují kvalitu vzduchu v místnostech a zvyšují potřebu větrání, jako je kouření, různé práce s barvami, laky, lepidly, organickými rozpouštědly nebo spreji s hnacími plyny.
- Čistěte interiérový vzduch. S větráním pouštíme dovnitř samozřejmě i nečistoty. Pomůže kvalitní čistička vzduchu.
- Zahajte včas a účinně léčbu při prvních příznacích onemocnění dýchacího ústrojí nebo jiných obtížích.
- Mezi přírodní metody patří dostatečný příjem tekutin (důležitý pro odvod odpadních pátek z těla), vzduch čistící pokojové rostliny jako aloe vera či a inhalace páry s esenciálními oleji – například eukalyptus pomáhá zklidnit podrážděné sliznice dýchacích cest.
Jak se zapojit do změny k lepšímu?
Zapojte se – zkuste omezit emise. Lidé by měli na zlepšení ovzduší spolupracovat a dnes již dobře víme, že za znečištění nemohou jen továrny a flotily kamionů. Velká část zplodin se dostává do ovzduší vlivem našich běžných každodenních činností.
- Nechejte auto doma a jeďte do práce veřejnou dopravou. Emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic, oxidu dusičitého a dalších znečišťujících látek
- Netopte dřevem ani odpadem. Už vůbec nespalujte plasty, gumy, umělé tkaniny, lakované dřevo nebo mazací oleje.
- Obecně topte méně, zkuste snížit teplotu vytápění obytných místností alespoň o 1 – 2 stupně C oproti obvyklé teplotě. Vy téměř nic nepocítíte a efekt snížení emisí bude přitom za celou topnou sezonu velký.
- Vzdělávejte své děti! Nespoléhejte na to, že jim vše řeknou ve škole. Vemte je třeba na některou akci v Ekocentrech provozovaných Ministerstvem životního prostředí ČR, nebo navrhněte spolupráci ve škole či školce, kam vaše ratolesti chodí.
