Utíkají před ní vojáci i civilisté. Ruská raketa Ch-101 děsí ukrajinské obránce

Bombardér Tu-95MSM s obávanými střelami Ch-101
  |   zajímavost

Rusko cíleně likviduje vybrané cíle ukrajinské infrastruktury. Nyní tuto destrukci ještě povýšilo, když používá velmi účinné řízené střely Ch-101.

S chybějícími kapacitami protivzdušné obrany musí Kyjev ve válce svádět boj také s neustálými ruskými vzdušnými útoky, které směřují zejména na kritickou infrastrukturu – rozvodny, elektrárny, teplárny a další citlivá místa. 

Zničit nejen letouny

Server Defence Blog uvedl, že Rusko používá proti Ukrajině střelu Ch-101 s kazetovými hlavicemi, které slouží k úderům na vzdálená letiště. Raketami chtějí zničit uzemněné letouny, mezi něž budou brzy patřit i stíhačky F-16 od několika evropských států. Jeden z posledních útoků Ch-101 směřoval na leteckou základnu blízko Kyjeva. Nicméně údery mohou směřovat také na infrastrukturu a civilní cíle.

Pro Ukrajinu znamená nasazení ruské řízené střely s plochou dráhou letu dlouhého dosahu další vážný problém, protože nestíhá likvidovat vzdušné hrozby. Jak uvádí server Army Technology, ruská raketa je schopna zasáhnout cíl na vzdálenost až 5 000 km, navíc s vysokou přesností. Nicméně některé zdroje uvádějí i dostřel 5 500 km.

Konvenční či jaderná hlavice

Ch-101 má v sobě zabudovány pokročilé naváděcí a řídicí systémy, inerciální navigaci nevyjímaje. Součástí střely je i satelitní navigace a mapování terénu.  

Střela může nést konvenční nebo jadernou hlavici, o kazetové jsme se již zmiňovali, dále je možné ji osadit vysoce výbušnou nebo penetrační. Jako nosiče Ch-101 slouží ruské bombardéry Tu-160 a Tu-95MSM. Penetrační hlavice je pak velice účinná zejména proto, že může proniknout zpevněnými či vyztuženými cíli, například železobetonovými bunkry či tunely. Kazetová hlavice má výhodu, že uvolňuje několik menších submunic, které mohou zasáhnout větší plochu. 

Obtížně sestřelitelná raketa

Proto je Rusy také využívána k úderům na vzdálené ukrajinské cíle, jak už bylo zmíněno na jiném místě. Tento typ střely se navíc obtížně zaměřuje nepřátelskou protivzdušnou obranou. Ch-101 totiž může vyvinout rychlost až téměř 1 000 km/h. Zbraň už byla navíc bojově nasazena, a to poprvé v roce 2015 v Sýrii, kdy bombardéry Tu-160 vypouštěly Ch-101 na pozice Islámského státu. Tehdy si Rusko vyzkoušelo „nadstandardní“ destruktivní účinky střely. 

To, že na střelu Rusové velmi spoléhají, svědčí i několik modernizací, jimiž si Ch-101 prošla. Konstruktéři se zaměřili zejména na zvýšení výkonu a efektivity. Světlo světa spatřila rovněž i vylepšená střela Ch-102 s větším doletem a přesností. Dá se předpokládat, že na Ukrajině budou „úřadovat“ obě střely pro zvýšení destruktivního účinku.

Zdroj: autorský článek

KAM DÁL: Krym v plamenech: Řízené střely mohou změnit průběh války. Mají dosah, který ohromí.