„Zemřel Alfred Nobel, obchodník se smrtí.“ Tak zněla zpráva ve francouzských novinách. Nebožtíkem však nebyl slavný vynálezce, ale jeho bratr. Omyl otisknutý v novinách se tak stal impulsem nové myšlenky. Nekrolog nebyl k Nobelovi zrovna vstřícný, a tak si uvědomil, že po sobě chce zanechat jinou stopu, než je jen kráter po dynamitu a smrt.
Dědictví
27. listopadu 1895 podepsal Alfred Nobel svou poslední závěť, ve které odkázal 31 milionů tehdejších švédských korun na speciální fond. Rodina s hrůzou přijala zprávu, že dědictví se rázem ztenčilo o podstatných 94 procent.
Vynálezce dynamitu tak investoval svoje jmění, aby pomohl ocenit významné vědecké kapacity, spisovatele, lékaře a osobnosti, které se zapříčinily o mír. O rok později Nobel umírá, ale již v roce 1901 se koná první ročník, kdy jsou oceněny kapacity oborů právě nově vzniklou Nobelovou cenou.
V den smrti
První slavnostní udělování Nobelovy ceny proběhlo ve Stockholmu roku 1901. O rok později už ceny předával švédský král, a to vždy 10. prosince, v den výročí Nobelovy smrti. Ceremoniál zůstává od počátku neměnný. Nominace se sbírají v průběhu roku po celém světě. Lidé, kteří o výsledcích rozhodují, jsou většinou politici, profesoři a bývalí laureáti.
Výsledky jsou známé již v říjnu. Na slavnostním ceremoniálu jsou pak vítězům předány zlaté medaile, diplom a nezanedbatelná suma z Nobelova fondu, která je dnes vyčíslena na 23 milionů korun. Místem, kde se významný den odehrává, je Stockholm. Ve stejném čase, ale na jiném místě se uděluje Nobelova cena za mír, a to v norském Oslu.
V sepsané závěti Alfred Nobel definoval pět základních oblastí lidské činnosti, ve kterých má být cena každoročně udělována. Jedná se tak o fyziku, chemii, fyziologii nebo lékařství, literaturu a mír. V roce 1968 se Švédská národní banka rozhodla založit Nobelovu cenu za ekonomii.
Ta však není vyplácena z Nobelova fondu, který vznikl na základě jeho závěti. Nejedná se tak reálně o Nobelovu cenu, ale pod pravým názvem „Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfréda Nobela“ se k ostatním přidružuje.
Laureáti s českými kořeny
Neskromný příspěvek 23 milionů korun byl v původním plánu zamýšlen jako finanční injekce, která měla umožnit pokračování výzkumu, aniž by se vědec musel poohlížet po nutné podpoře. Tento fakt dnes již není aktuální, a tak je Nobelova cena hlavně symbolickým vrcholem a nejprestižnějším oceněním, které ve své kariéře mohou lidé v rámci oceňovaných oborů získat.
Z Česka jsou známé dvě osobnosti, které se tímto oceněním mohou pyšnit. První z nich byl v roce 1959 Jaroslav Heyrovský za vynalezení metody zvané polarografie, druhým laureátem se stal Jaroslav Seifert za literaturu. Nutno dodat, že osobností, které Nobelovu cenu získaly a přitom pocházejí z Česka, je o něco víc.
Bertha von Suttnerová byla radikální pacifistka s rodištěm v Praze. Stala se úplně první ženou, které byla udělena Nobelova cena. Údajně sama inspirovala Nobela, aby v plánovaném projektu existovalo ocenění za mír, které v roce 1905 sama získala. Nešlo však o gesto ze známosti, ale Berthu von Suttnerovou označovali za nejproslulejší ženu před první světovou válkou.
Další osobností, která pocházela z Česka, je Carl Ferdinand Cori. Ten Nobelovu cenu získal za fyziologii nebo lékařství v roce 1947 spolu se svojí ženou Gerty Coriovou. Z Česka pochází i Peter Grünberg, jenž se narodil v Plzni a získal Nobelovu cenu za fyziku.
Slavní bez Nobela
Seznam oceněných jmen je pantheonem těch největších osobností lidstva. I přesto lze naleznout hned několik geniálních hlav, které neměly to štěstí, aby byly součástí elitního klubu výjimečných. Hned během prvního ročníku nebyl podle předpokladů oceněn Lev Nikolajevič Tolstoj a později se nedostalo ani na takové osobnosti, jako byl Mahátmá Gándhí nebo vynálezce Thomas Alva Edison.
Mezi Čechy, kteří sice byli nominováni, ale nikdy cenu nedostali, byli několikrát navržený Karel Čapek a bývalý prezident Václav Havel.
Slavní s Nobelem
Oproti tomu je hned několik osobností, kterým cena neunikla. Taková Marie Curie-Skłodowská získala rovnou dvě ocenění, každé z nich za jiný obor (fyzika, chemie). Ve vybrané společnosti nechybí Albert Einstein, Winston Churchill, Ernest Hemingway, Dalajláma, Matka Tereza, Nelson Mandela nebo Lech Walesa.
Během existence Nobelovy ceny se udělilo hned několik kontroverzních ocenění, například diplom pro Jasira Arafata, Baracka Obamu nebo Evropskou unii.
Těch několik diskutabilních rozhodnutí rozhodně nesnižuje význam Nobelovy ceny. Alfredu Nobelovi se podařilo změnit úděl své nesmrtelnosti. Jeho jméno tak není spojené pouze s titulem obchodníka se smrtí, ale hlavně s oceněním lidské touhy udělat svět lepším místem.
Zdroje: redakce, National Geographic, Česká televize
KAM DÁL: Pizza proti rakovině i stroj na výměnu plen. AntiNobelovy ceny jsou rozdané.
