Izrael zahájil očekávanou pozemní operaci v Pásmu Gazy, což předvídal i generál Jiří Šedivý. Podle premiéra Benjamina Netanjahua je cílem armády nepřítele zcela porazit, a zaručit si tak jako stát vlastní existenci. „Pozemní operace je druhou fází války, válka uvnitř Pásma Gazy bude obtížná a dlouhá,“ řekl předseda izraelské vlády na sobotní tiskové konferenci.
Podle mnoha analytiků nejde ani zdaleka pouze o lokální konflikt. Těžit z něj může například Rusko, protože válka mezi Izraelem a Hamásem může odčerpat některé zdroje USA, které by jinak putovaly na pomoc Ukrajině. „Místo toho, aby ruský prezident Vladimir Putin bojoval přímo s NATO, podněcuje rozepře mezi Ázerbájdžánem a Arménií, Srbskem a Kosovem, v západní Africe a nyní také v Izraeli. Nestabilita, která v těchto místech vzniká, má odvést pozornost i zdroje USA od války na Ukrajině,“ napsal pro izraelský portál Ynetnews britský plukovník ve výslužbě Richard Kemp.
Putin se raduje, větší hrozba je Írán
Bývalý náčelník generálního štábu Armády České republiky generál Jiří Šedivý si nemyslí, že Rusko bylo do plánování útoku Hamásu zapojeno přímo. „Problémem je to, že má svých starostí dost na Ukrajině. Pro Moskvu je také omezující velká ruská menšina v Izraeli. Tedy postavit se přímo za Hamás, to je pro Vladimira Putina problém.“
Jedním dechem však dodává, že to neznamená, že by Rusku konflikt nevyhovoval. „Pozornost se upírá hlavně na Střední východ, ne na Ukrajinu. Rovněž materiální pomoc musí státy západní Evropy a USA dělit na pomoc pro Ukrajinu a Izrael. To Rusku dává více šancí na zastavení ukrajinské protiofenzívy. Takže čím déle bude konflikt mezi Izraelem a Hamásem trvat, tím lépe pro Rusko.“
- Bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR.
- Hlavní náplní jeho práce bylo provést v armádě takové změny, aby se stala armádou splňující požadavky ke vstupu do NATO.
- Bezpartijní kandidát do Evropského parlamentu za Evropskou demokratickou stranu.
Jaká je role Íránu v konfliktu Izraele a Hamásu?
To už je úplně jiná písnička, než když jsme mluvili o Rusku. Írán se zcela určitě zapojil do plánování teroristického útoku a také ho materiálně podpořil. Je to zřejmé nejenom z dřívějších, ale i ze současných aktivit politických představitelů Íránu a Hamásu. Rovněž některá výzbroj Hamásu pochází z Íránu. Například lehké protiletadlové rakety odpalované z ramene Misagh-1, rakety Fadžr-5 s doletem až 75 km nebo drony. Írán dlouhodobě zajišťuje pro Hamás výcvik, komponenty pro výrobu raket, munice a výbušných systémů. Hamás je Íránem podporován i finančně.
Je možné, že se Írán do útoku přímo zapojil?
To do této chvíle není potvrzeno. Na druhou představitelé Íránu tvrdili, že to udělají, pokud Izrael spustí pozemní operaci v Pásmu Gazy. A to se stalo. Ovšem nezanedbatelná je i role Íránu v případě postupného zvyšování napětí na libanonsko-izraelské hranici a aktivizaci hnutí Hizballáh. Pro případ přímého zapojení Íránu do konfliktu vyslaly USA a Velká Británie své námořní a letecké síly do oblasti potenciálních bojů. Mimochodem, kdyby se konflikt rozšířil mimo území Izraele a Pásma Gazy, Rusko by z toho dále profitovalo.
Je právě zapojení Íránu nejčernějším scénářem?
Ano, kdyby se Írán do konfliktu zapojil, dostal by se konflikt na další, mnohem vyšší úroveň. Eskalace by byla velmi nebezpečná i z toho důvodu, že by se do bojů určitě zapojily i další státy. Zhoršuje se situace v Iráku, kde dochází k útokům na americká vojenská zařízení. Stejně tak v Sýrii. Vojensky by se tato situace zvládla. Mnohem horší by byla obrovská vlna radikalizace pro-palestinských organizací v Evropě, která by se v souvislosti s takovou eskalací vzedmula. Obecně známá neschopnost Evropy řešit krizové situace by byla umocněna nezvládnutou krizí nelegální migrace, do níž stále hlouběji padáme. S tím souvisí i neschopnost strategického uvažování nejen v oblasti bezpečnosti a zřejmá postupná radikalizace islamistických komunit v zemích západní Evropy. Nedělejme si iluze, že se to České republiky netýká. Zpočátku zprostředkovaně, později přímo se nás tato krize dotkne také.
Jak velký problém je již zmíněný Hizballáh?
Problém to samozřejmě je, ale Izrael o něm ví a připravuje se na něj. Hizballáh je podporován především zmíněným Íránem. Je to jeden z možných scénářů. Jeden z možných scénářů tedy je, že toto hnutí opravdu plánuje větší útok na izraelské území. IDF (Izraelské obranné síly, pozn. red.) však mají dostatečně velkou armádu, aby se byly schopné útoku i z tohoto směru ubránit. Potíž spíš bude v zajištění materiální podpory boje nejméně na dvou frontách. Do jaké míry by byl Hizballáh úspěšný v boji s dnes už připravenou izraelskou armádou, je obtížné předpovídat. Ale na nějaký zásadní úspěch by asi nedosáhl, i když by to logicky Izrael stálo další oběti. I proto izraelská vláda před pár dny nařídila evakuaci nejvíce ohrožených osad podél hranice s Libanonem.
Je ještě nějaké místo na izraelské hranici, kde můžeme očekávat problémy?
Bezesporu oblast Západního břehu Jordánu, která je sice pod kontrolou izraelské armády, ale i tam se situace zhoršuje. Zčásti i vinou dlouhodobého napětí mezi Palestinci a izraelskými osadníky. Měli bychom se připravit na to, že bude nutné materiálně podpořit nejenom Ukrajinu, ale i Izrael, pokud by se nepodařilo rozšiřující se konflikt rychle ukončit. Tak optimisticky ale situace nevypadá.
KAM DÁL: Rusové se na Ukrajině chovají jako Sověti u Stalingradu, říká generál Šedivý.
