Na český předvolební bizár jsme zvyklí. Ať už je to nekampaň prezidenta Zemana, která stála desítky milionů, nebo hesla, která vešla do dějin. To vše už tu bylo a dalo se předpokládat, že v nějaké formě to přijde i letos. Jenže billboardy, které nás teď děsí napříc celou republikou a vykukují ze sociálních sítích, jsou tentokrát hodně přes čáru. Nebo...ne? Kde pomyslná hranice vlastně je?
Sázka na strach
Hodně subjektů se zaměřilo na boj s migranty. Je úplně jedno, že v České republice žádní reální uprchlíci nejsou. Zkrátka se pokračuje v nastoleném trendu, že vystrašený občan je "správně hlasující" jedinec. A čím víc bubáků se vytáhne, tím větší šance daná strana či jednotlivec mají.
Před pár lety jsme brojili nechutným heslům Dělnické strany dnes už expředsedy Tomáše Vandase a dalších. Když se však dnes rozhlédnete po kampaních tradičních i nových politických stran a hnutí, najdete tam to samé v bledě modrém, mnohdy dokonce mnohem drsnější "hlášky".
Takže jestli jsme tenkrát říkali, že je někdo nebo něco za hranicí, nebyla to pravda. Ti, kdo moralizovali, velmi snadno sklouzli do stejného bahna. Jen když to nese hlasy, že? Dno, které se zdálo být dosaženo, je mnohem, mnohem hlouběji. Nejsmutnější na tom je, že ho zřejmě ještě ani nevidíme.
Vtipálci bez smyslu pro humor
Faktem také zůstává, že někde to chtěli vzít s humorem, což jim přičtěme k dobru. Ale jaksi se nezadařilo. Z pokusu o vtip se stala snůška trapáren, kterým se nejde příliš zasmát, spíš studem zakrýt oči. Těžko říct, jestli to může nějaký hlas přinést. Asi ne. Možná tomu ale jenom nerozumíme.
Třeba nám chtějí politici sdělit, že mají smysl pro humor a za naše peníze ho na radnicích či v Senátu ještě vybrousí. Je přeci fajn mít ve vysokých funkcích šprýmaře, ne? Kdybychom si měli vybrat, tak tuhle skupinu bereme všemi deseti. Lepší než politiky sázící na strach svých spoluobčanů a slibující opět hory i s horákama.
