Jaroslav Marvan v roli vrchního rady Vacátka se pro mnohé z nás stal jakýmsi symbolem první republiky, vzorem charakteru tehdejších postav. I když jde samozřejmě o filmovou zkratku, můžeme se do tehdejší doby přece jen ponořit trochu hlouběji. Všechno je ještě uvěřitelnější ve chvíli, kdy máme jasnou představu o předobrazu pana rady, skutečném muži, jehož příběhy daly vzniknout celému seriálu Hříšní lidé města pražského, o kterém je řeč.
Vacátko, nebo Vaňásek?
Kriminální případy, které v seriálu odhalují pánové že „Čtyřky“, tedy IV. bezpečnostního oddělení neboli takzvané mordparty, která vždy byla elitou pražských kriminalistů, jsou inspirovány skutečnými událostmi, jež se staly a byly vyšetřovány v meziválečných letech. Hlavním aktérem a šéfem vyšetřovatelů, jimž připadl úkol všechno pokud možno objasnit a viníky pohnat k soudu, byl tehdy vrchní rada Josef Vaňásek. Muž stejně zkušený jako jeho pozdější seriálové ztvárnění.
K policii šel až před třicítkou
Pan rada Vaňásek se k policii přidal už v roce 1904. Tehdy mu bylo už sedmadvacet let a svoje první případy řešil v Plzni. V roce vzniku republiky povýšil do týmu vládního rady Knotka a o pět let později se už začínají psát první kapitoly jeho působení jako vrchního rady. Ani to ale nebyla jeho nejvyšší funkce, po odchodu vládního rady Knotka do důchodu se ujal i jeho úřadu. Agenty ze Čtyřky ale zvládal řídit dál s dokonalým přehledem a profesionalitou. Nikdy nic nechtěl nechat náhodě, pokud to bylo jen trochu možné, jel se sám podívat na místo činu a vyšetřování řídil osobně. Podobnost s vrchním radou Vacátkem tedy není jen ve jméně obou pánů.
Mezinárodní činnost vrchního rady Vaňáska
Nejen postava samotného vrchního rady, ale i jeho případy se otiskly do podoby seriálu. Šlo třeba o vraždu klenotníka Havrdy, kterou máme díky zpracování pod vedením režiséra Jiřího Sequense možnost sledovat i několikrát ročně v dílu nazvaném Malý a velký vrah. Do seriálu se ale nemohlo vejít všechno, co by dokonale popsalo i další momenty života skutečného vrchního rady Vaňáska. Jeho práce totiž vůbec nespočívala jen v čekání na další případ, jak by se mohlo ze seriálu zdát. Kromě samotného vyšetřování pan rada také reprezentoval celou československou policii na mezinárodní úrovni, například v roce 1929 v Ženevě na mezinárodní akci k osvětě proti padělání peněz. Jednalo se jak o právních, tak i administrativních záležitostech a náš vrchní rada tam nemohl chybět.
Ceněný člen kriminální komise
Mezinárodní spolupráce v boji proti zločinu byla v té době, jak je z mnoha zpráv zřejmé, velmi aktivní. A tak měl i vrchní rada Vaňásek napilno. Jako člen Mezinárodní kriminálně-policejní komise se účastnil jednání ve Vídni, v Berlíně, Amsterdamu, Bernu, ale i v Antverpách, Paříži, Římě a mnoha dalších městech Evropy. Jednalo se například o tehdy moderních metodách vyšetřování, o možnostech, technologiích a vybavení policejních služeben. V červnu roku 1937 byl dokonce na jednání v Londýně zvolen místopředsedou této komise, ale svojí funkce si příliš neužil, protože již 8. února následujícího roku ve věku pouhých 60 let zemřel.
Zájem díky seriálu
Je pravdou, že nebýt dokonale zpracovaného seriálu Hříšní lidé města pražského a následného pokračování Panoptikum města pražského, veřejnost by se pravděpodobně o práci vrchního rady Vaňáska příliš nezajímala. Díky filmařům ale máme možnost zavzpomínat a ocenit práci těch, kteří se v době první republiky všemi silami snažili bojovat proti zločinu. Neměli to tehdy jednoduché.
Zdroj: dvojka.rozhlas, policie, wikipedie
KAM DÁL: Děsivá Jedová chýše: Doupě pražské galérky, kam se bál i rada Vacátko, stálo mezi blázincem a porodnicí.
