Opravdovou předlohou pro populární seriálovou postavu rady Vacátka byl český kriminalista, který svými schopnostmi budil respekt i v zahraničí. Josef Vaňásek vedl legendární pražskou Čtyřku. Bezpečnostní oddělení v Bartolomějské ulici mělo pod svou patronací v podstatě všechny agenty a pražskou kriminálku. Vědomosti toho nejvyššího ho k jeho pozici doslova předurčovaly.
Cesta na vrchol
K policii nastoupil Josef Vaňásek v roce 1904. Čtrnáct let trvalo, než se propracoval do týmu tehdejšího vrchního rady Josefa Knotka. Během celé svojí služby prokazoval obrovský talent, který se projevoval přehledem o pražském podsvětí a schopností jít velmi rychle po stopě až k zdárnému výsledku.
Po pěti letech ve službě v úzké skupině vyšetřujících převzal Vaňásek v roce 1923 pozici vrchního rady po zmíněném Josefu Knotkovi. Pod jeho vedením se ještě více zefektivnila práce pověstné pražské Čtyřky a nebylo překvapením, že se jejich případy – včetně jeho samotného – staly předlohou k populárnímu seriálu.
Profesionál každým coulem
Dnes se to zdá býti samozřejmé, ale tehdy byly jeho postupy novátorské a hlavně efektivní. Většinou se sám vrchní rada objevil na místě činu, kde vyhodnotil situaci, aby načrtl postup dalšího vyšetřování. Není tak překvapením, že většinu svých případů jím vedená kriminálka úspěšně vyřešila. Nejznámějším případem, který se nepovedlo vyřešit, byla vražda prostitutky Otýlie Vranské.
Tehdejší novinář František Gel jeho osobnost shrnul v několika větách.
„Rada Vaňásek byl vysoký, statný pán s hnědýma očima, až fanaticky pilný a pracovitý, přísný na své podřízené. Měl doslova archivní znalosti o Praze a jejích obyvatelích, znal pražské i mezinárodní podsvětí. Prosazoval a využíval nejmodernější vyšetřovací metody, což zároveň s jeho kombinačními a organizačními schopnostmi znamenalo velké procento úspěšnosti při odhalování zločinů. Na mezinárodním poli byly přijaty jeho systémy evidence fluktuujících živlů, tedy tzv. kriminálních světoběžníků.“
Respekt po celém světě
Jeho schopnost přesáhnout hranice ve vědomostech o zahraniční kriminalitě naplno potvrdil i svojí účastí ve světových policejních složkách. Úspěšně reprezentoval československou policii na jednání Společnosti národů v Ženevě. Sám se velmi dobře orientoval v oborech finančních podvodů a hlavně v tehdejším obchodu s drogami, byl přítomen u vzniku Interpolu. Dá se říct, že byl něco jako kriminalistická celebrita své doby. Československý remízek mu byl malý a svůj talent přirozeně prodal ve vývoji kriminalistiky jako takové.
Populární seriál Hříšní lidé města pražského tak ve svých epizodách i přes vydatnou inspiraci jeho osudem a případy, které vyřešil, zcela opomíjí jeho světové zásluhy.
Až do své smrti
Pravomoci vrchního rady se zaměřovaly převážně na veřejnou bezpečnost, mravnostní policii a Všeobecnou kriminální ústřednu. Pracoval tak s velmi širokým týmem policistů. Workoholik, který se nejraději účastnil každého vyšetřování, případy většinou neřešil ze své kanceláře, ale z terénu. Díky tomu měl rozsáhlé kontakty a informátory, kteří mu pomáhali dotáhnout zločiny do konce.
Josef Vaňásek na své pozici vrchního rady setrval až do své smrti v roce 1938. S ním také zemřela první republika. Svět, který se na našem území od této doby začal budovat, by lidem, jako byl on, určitě nepřál. Uctivou vzpomínkou na jeho zásluhy je pamětní plaketa na domě ve Štefánikově ulici na Praze 5, kde jeho rodina bydlela.
Zdroje: 100+1, blesk.cz, Česká televize
KAM DÁL: Josef Kemr byl vzácný člověk, jeho nezištné činy dodnes fascinují. Umírání v krutých bolestech si nezasloužil.
