Dnes si rádi utahujeme z mužů, kteří se i ve vyšším věku stále neodhodlali opustit maminčinu domácnost, nechávají se opečovávat a také většinou víc než jiní naslouchají jejím radám. Takoví mamánci ale nejsou ve společnosti žádnou novinkou. Jedním z vyhlášených byl dokonce vynikající herec Jan Pivec, který ve filmu a v divadle dokázal zahrát rozhodné i vtipné postavy, ale ve skutečnosti se bez svolení své matky jen málokdy odhodlal k razantnějšímu kroku.
Perfekcionista a bručoun s dobrým srdcem
I když si Jana Pivce dnes už vybavíme hlavně díky filmům, které natočil (snad nejčastěji jako pedantského otce mladého F. L. Věka), hlavní díl své herecké geniality zanechal na divadelních prknech. Představení, v nichž hrával, neměla problém s návštěvností, jeho umění ve spojení se zvučným silným hlasem dokázalo doslova rozechvět celé divadlo. Navíc byl i v životě velký perfekcionista, který rozhodně nenechával nic na náhodě a jeho poctivá příprava byla pověstná. Někdy dokonce pro ostatní až příliš, protože Jan Pivec dokázal projevit svoji nelibost nad slabšími výkony hlavně mladších herců. Mnohdy se dopustil také poznámek, které by mohly člověku, který jej neznal, snad i ublížit. Jeho kolegové ale dobře věděli, že je to snad bručoun, přesto ale v jeho hrudi tepe zlaté srdce. A podle toho k jeho připomínkám také přistupovali…
Poslušný syn starostlivé matky
Jestliže se herec dokázal postavit problémům, které cítil v divadle nebo před kamerou, doma to už bylo jiné. Jeho maminka Františka Pivcová, k níž měl opravdu velmi blízký vztah a která se o něj starala až do velmi dospělého věku, měla v jeho životě hlavní slovo i poté, co se konečně odhodlal z mateřského hnízda odejít za láskou svého srdce. Snad to bylo dáno tím, že měla jedináčka, pro kterého si přála jen to nejlepší, snad těžkými profesními začátky jejího syna, který nevynikal ani ve škole, ani v prvních zaměstnáních, ale našel se až v herectví. Ať byl důvod jakýkoliv, jisté je, že maminka měla hlavní slovo až do své smrti – a to i v jeho milostném životě.
Manželství podle maminky
První manželství s herečkou Janou Romanovou mu nevyšlo, zanedlouho po svatbě se rozvedli a jeho tehdy již bývalá žena emigrovala po komunistickém převratu do Anglie. Následovala další svatba, tentokrát se ženou, která nepatřila tak docela do hereckého světa. Šlo o sekretářku Taťánu, s níž snad mohl mít pohodové manželství – kdyby se ale kromě samotného Jana Pivce líbila také jeho mamince. Právě ta se prý totiž tak dlouho snažila jejich – podle ní nerovný a nevhodný – vztah rozvrátit, až se jí to konečně podařilo a herec požádal o rozvod. O tom, jestli byla v té chvíli maminka Pivcová spokojená, můžeme dnes jen spekulovat. Rozhodně ale byla zvyklá mít pravdu a v tomto případě si ji prosadila.
Napotřetí to konečně vyšlo
Janu Pivcovi bylo už jedenapadesát let, když se konečně oženil potřetí a také naposledy. Tentokrát si našel účetní z jeho tehdy již domovské scény, tedy z Národního divadla. Paní Věra se naštěstí ukázala být tou správnou ženou pro tak slavného herce, s níž ho pojila láska až do posledních dní. Starala se o něj i v době, kdy už ve stáří trpěl zdravotními problémy a musel se vzdát svého milovaného herectví. Jan Pivec zemřel ve svých dvaasedmdesáti letech v roce 1980.
Zdroje: wikipedie, csfd, ceskatelevize
KAM DÁL: Velryby ztratily trpělivost: Pomstychtivá kosatka Gladis s členy svého gangu útočí na lodě.
