Ponížení, jakého se Tomáš Somr, otec známého herce, od svého syna v roce 1966 dočkal, nemohl dlouho přenést přes srdce. Právě v tom roce se totiž dostal do kin snímek Ostře sledované vlaky, který dokonale popsal „obyčejné hrdinství“ lidí, kteří se za druhé světové války odhodlali k vlastnímu protestu proti nacistické okupaci.
Žádná filmová přetvářka
Problém byl v tom, že takoví hrdinové bývali ve svém životě obyčejní lidé se všemi svými člověčími radostmi i starostmi. Právě tak je v příběhu popsán jak hlavní hrdina mladý železničář Miloš Hrma v podání Václava Neckáře, tak i výpravčí Ladislav Hubička, jehož roli svěřil režisér a spoluautor scénáře Jiří Menzel herci Josefu Somrovi.
Urážka všech železničářů
Čím mohla tak úspěšná role, která přispěla dokonce k zisku Oscara v přelomovém roce 1968, Tomáše Somra tak rozčílit? On sám byl totiž celoživotním železničářem, a tak se mu zdálo, že jeho syn svojí filmovou sukničkářskou postavou celý tenhle úctyhodný stav, a zvláště pak samotného svého otce, znevážil. A to se neodpouští – lépe řečeno odpuštění trvalo poměrně dlouho. A došlo dokonce i na políček. Nehleděl přitom na nadání a úspěchy svého syna, který byl nejen vynikajícím hercem, ale také nadaným hudebníkem, který nádherně zpíval, hrál na klavír i na cimbál, jak popisovala v pořadu Českého rozhlasu Lída Engelová. Pro něj to byl zkrátka syn, který si zasloužil důsledně vyčinit.
Otec film odsoudil, Američané ho ocenili
Jak je vidět, rodiče vždy měřili úspěchy svých dětí trochu jiným metrem než ostatní. A tak zatímco doma byl z filmu jen problém, americká Akademie filmového umění a věd jej o dva roky později vyznamenala Oscarem jako nejlepší cizojazyčný film. Možná i to, spolu s poněkud netradičním pojetím hrdinů, vedlo k dalšímu problému. S filmem kromě Somrova otce začali mít velké problémy také komunisté, jejichž moc se kvůli tankům vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 znovu upevnila. A tak film putoval na dalších dvacet let do trezoru. Bez ohledu na Oscara…
Záletníka zahrál výborně
Ve filmu ztvárnil Josef Somr nenapravitelného milovníka žen a scéna, kde razítkuje pozadí krásné Zdeničce Svaté (zahrála si ji Jitka Zelenohorská) se stala doslova kultovní. Jak to ale měl herec se ženami ve svém vlastním životě? I o tom vypráví pořad České televize. I když nebyl velký záletník, v jeho životě se jich objevilo víc. Zajímavé ale je, že k oltáři se prvně vydal až těsně před osmdesátkou.
První žena mu utekla za Polívkou
V době, kdy poznal svoji první stálou partnerku a velkou lásku Evelynu Steimarovou, už měl za sebou natáčení Ostře sledovaných vlaků a mnoha dalších filmů. Herečku si zamiloval i s její dcerou z předchozího vztahu a byla z toho láska, která neměla skončit. Jenomže osud si to představoval jinak, a tak se v roce 1978 při natáčení Balady pro banditu Evelyna zamilovala do Bolka Polívky. Nebyla to ale žádná letní láska „na place“, která by se časem vytratila. A tak došlo k rozchodu a Josef Somr zůstal sám. Své milované ženě její zradu dlouhá léta nemohl odpustit.
Na věk nehleděl…
Zatímco Evelyna Steimarová byla o jedenáct let mladší než Josef Somr, jeho další partnerka Zuzana Šavrdová byla naopak o jedenáct let starší. I když spolu spokojeně žili až do hereččiny smrti v roce 2011, nikdy se nevzali. Do manželství pak ale herec nakonec přece jen vstoupil. Když řekl své „ano“ jediné manželce Aleně, kterou před veřejností a hlavně pozorností médií urputně chránil, bylo mu 78 let.
Manželství do konce života
Tohle manželství vydrželo deset let, až do jeho odchodu ze života. Většina doby, kterou prožil se svojí poslední láskou, už ale byla pro herce velkým trápením. Zdraví jej zrazovalo čím dál tím víc a o to více si vážil pomoci a opory své ženy. V době covidové pandemie se proto raději zcela uzavřel do soukromí, jak potvrdil také server CNN Prima News. Jeho tělo už ostatně vypovídalo službu a v roce 2022 herec vydechl naposledy. Bylo to v sanatoriu v Nové Vsi pod Pleší a příčinou měla být rakovina plic.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Životní tragédie bouřliváka Pavla Landovského: Se životem na vozíku se nikdy nesmířil.
