Rodina Kennedyů si vždy zakládala na dobrém dojmu, který kolem sebe vytvářela. Nebylo to zbytečné, vždyť Joseph P. Kennedy a jeho manželka Rose pocházeli oba z politicky aktivních a vlivných rodin a totéž očekávali od svých potomků. Aby se jim mohl splnit sen a John Fitzgerald vyšplhal po politických schodech až na samý americký vrchol, nesměla mít rodina ani poskvrnku. O tom, zda je to v takto exponovaných kruzích vůbec možné, by se dalo dlouze diskutovat, proto se soustřeďme hlavně na snahu jakoukoliv šmouhu co nejlépe zamaskovat a skrýt před zraky veřejnosti.
Dcera, která nezapadala
Právě takovou šmouhou byla Rosemary, mladší sestra prezidenta JFK a první z dcer rodičů Kennedyových. Ti se dočkali celkem devíti dětí, ale právě tato dívka jim přidělávala nejvíce vrásek na čele. Zatímco ostatní potomci se dobře učili a celkově odpovídali tehdejší představě o dětech z vysoce postavené rodiny, Rosemary měla od malička problémy. Začalo to už porodem, který neproběhl bez chyby. Je zřejmé, že se cosi pokazilo, a dítě brzy začalo vykazovat problémy ve vývoji. Ty byly podle všeho způsobené dočasným nedostatkem kyslíku v prvních chvílích života.
Nejdřív se s tím chtěla rodina vyrovnat
I přesto, že bylo zřejmé, že se Rosemary nikdy svým starším bratrům nemůže ani zdaleka vyrovnat nebo se k jejich mentální úrovni alespoň přiblížit, účastnila se zpočátku s rodinou veškerých možných akcí. „V deníku, který si vedla jako teenager, popisovala lidi, které potkala, tance a koncerty, které navštěvovala, a návštěvu Rooseveltova Bílého domu,“ uvádí na webu prezidentská knihovna JFK. Jak ale dívka dospívala, začali se rodiče obávat toho nejhoršího – skandálu. „Byla to laskavá, vřele reagující a milující dívka. Byla tak ochotná snažit se udělat to nejlepší, tak si vážila pozornosti a komplimentů a tak doufala, že si je zaslouží,“ uvádí server National Park Service.
Rosemary dospěla – a to byl problém
Rosemary se líbili muži a ona také rozhodně nebyla ošklivá. Nechtěné vztahy, nebo dokonce těhotenství by pověst rodiny těžce pošramotily. A tak se otec Kennedy v roce 1941, v Rosemaryiných 23 letech, rozhodl k velkému kroku. Svojí dceři nechal provést v té době velmi populární operaci, od které si mnozí lékaři slibovali doslova zázraky. Šlo o lobotomii, tedy o neurochirurgický zákrok, při němž lékař přetne nervová vlákna, která propojují mozkový lalok s dalšími jeho částmi. Co si od toho sliboval? Doufal, že jen těžko zvladatelná mladá žena „dostane rozum“. Nepodařilo se…
Z dospělosti do dvouletého mozku
Jediné, čeho Joseph P. Kennedy dosáhl, bylo dokončení smutného díla, které bylo zahájeno už při porodu. Rosemary nejenže se nepovznesla blíže k úrovni svých ostatních sourozenců, ale intelektuálně spadla na úroveň přibližně dvouletého dítěte. To nebyl výsledek, jaký si ambiciózní rodina mohla přát, a tak se pro jistotu své dcery rodiče zbavili umístěním do ústavu.
Rodiče o ni nejevili zájem
Když rodiče viděli, co se stalo, poslali Rosemary do Školy svaté Coletty ve Wisconsinu. Otec se za ní nedojel podívat ani jednou, matce trvalo dalších dvacet let, než našla cestu za svojí dcerou. Jejím sourozencům pro jistotu ani neřekli, kde by měli svoji sestru hledat, kdyby to náhodou někoho z nich napadlo.
Zatímco její bratři politicky rostli a i další sourozenci si vedli více než dobře, ona zůstávala v ústraní a bez zájmu svých blízkých. Až ke konci jejího života se k osudu jedné z členek rodiny začali příbuzní znovu vracet. I přes svoje postižení se Rosemary Kennedy v ústavu dožila 86 let.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Nešťastná krásná nevěsta Jackie Kennedy: Brala si záletníka. Svatba byla úplně jiná, než chtěla
