Když jste se s bratrem v roce 1986 pokoušeli kandidovat ve volbách, co vás k tomu vedlo? Věděli jste, jaké to bude mít následky?
Naše kandidatura byla zcela v souladu s ústavou. Šlo o bezprecedentní krok. Mohli jsme čekat nějakou formu perzekuce, ale otevřeně režim proti naší kandidatuře vystoupit nemohl.
Jak jste se k bratrovi připojil, co vás k tomu vedlo? Jaké jsou vaše zkušenosti s vězením, ve kterém jste byl stejně jako váš bratr?
Solidarita s bratrem a odpor proti totalitnímu režimu. - Byl jsem ve vazbě. Byl to jeden rok života.
Pravděpodobně jste byl svému bratrovi poblíž, když se vrátil z vězení. V jakém byl stavu a můžete nám tlumočit jeho politické přesvědčení?
Tělesně zbídačený, duševně svěží, plný energie. - Zastánce perestrojky a glasnosti.
Jaká byla vaše a bratrova motivace postavit se proti systému? Věděl váš bratr, jaké riziko podstupuje?
Nepřihlížet nečinně nespravedlnostem, lži a přetvářce režimu. Přispívat k proměně režimu, k jeho ústupkům, k demokratizaci společnosti. Riziko se dalo vždy jen odhadovat – roli nehrály jen paragrafy, ale především politická konstelace, domácí i zahraniční situace.
Co je pravdy na tom, že před posledním a osudným uvězněním bylo jen několik kroků k tomu, aby váš bratr emigroval?
Dnes víme, že existoval aktuální souhlas s jeho emigrací na centrální úrovni v KSČ.
Máte nějaké bližší informace ohledně posledních dní vašeho bratra? Byl jste s ním v kontaktu? V jakém byl stavu, když byl nesmyslně uvězněn na dalších pět měsíců?
Bratra záměrně izolovali, aby nemohla vzniknout solidarita. Byl už mezinárodně známý politický vězeň. I jeho advokát spolupracoval s StB. Jeho poslední dopis předal až za dva roky po jeho smrti.
Čím si vysvětlujete, že režim byl k vašemu bratrovi tak krutý?
Byl nesmlouvavý, vyznal se v právu. Tím byl pro režim nebezpečný.
V roce 2014 vznikl dokument Libuše Rudinské, kde se o vašem bratrovi zmiňuje na základě několika svědectví v negativním světle. Vzneslo se tak podezření, jestli nebyl Pavel Wonka spolupracovník StB. Jaký je váš postoj? Jsou vznesené otázky na místě?
Film je svojí účelovostí porušením zásad dokumentaristiky a stejně tak práce s fakty. Potvrzují to kritiky jak renomovaných dokumentaristů, tak i historiků.
Jaké existují důkazy, které by mohly vašeho bratra očistit?
Bratr je očištěn. A důkazů je celá řada. Od úředních, jako je vyjádření archivu MV, přes závěr nedávného rozsáhlého šetření PČR až po vyznamenání prezidentem a ocenění za 3. odboj. A pak existuje celá řada svědectví o jeho nekompromisním střetávání se s různými složkami komunistického režimu.
Jak byste odpověděl někomu, kdo se vás zeptá, zda váš bratr spolupracoval s StB?
Aby se seznámil s historickými fakty (viz i výše) a hodnocením historiků. K dispozici je také loňský sborník ze semináře k 30. výročí smrti mého bratra (je k dispozici v knihovnách, existuje i v elektronické podobě).
Co říkáte na to, že jméno vašeho bratra není ve společnosti tak reflektované jako ostatní jména československého disentu?
Posuzovat jednotlivé disidenty podle toho, jak se často se o nich mluví, je dětinské. To hlavní je, že došlo na seriózní ocenění mého bratra a jeho zápasu s totalitním režimem.
Čeho si s odstupem času na svém bratrovi vážíte nejvíce? Jaký je odkaz, který bychom si měli v souvislosti s ním připomínat?
Byl velmi cílevědomý v sebevzdělávání v právnické oblasti a pak v uplatňování těchto znalostí proti panujícímu právnímu nihilismu. V boji za spravedlivější společnost nehleděl na osobní strádání a oběti.
Dnes žijeme v demokratickém zřízení, ale současná vláda se opírá o hlasy Komunistické strany Čech a Moravy. Co na tom říkáte?
Tohle třicetileté demokratickém zřízení je dnes ohroženo. Čím více lidí a čím intenzivněji si to uvědomí, tím lepe. Dodržování zásad právního státu a demokratických principů, za které se bratr zasazoval, je opět nanejvýš aktuální.
