Tektonické desky se rozbijí, podél pobřeží Afriky a Pyrenejského poloostrova vznikne celá řada mohutných zemětřesení. Viníkem bude pohyb Gibraltarského oblouku, který započal už před 30 miliony lety. Postupně „napadne“ Atlantik, čímž se začnou atlantické oceánské desky posouvat pod Evropu a Afriku. Vzniknou tím nové subdukční zóny (subdukce znamená jev, kdy se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou) a pak dojde k pohlcení Atlantského oceánu v takzvaném ohnivém kruhu, respektive k jeho uzavření.
„Ono to zní možná složitě. Ale zcela jednoduše jde o to, že jedna deska se posune pod jinou. Je to stejný proces, který kdysi nechal Atlantik vzniknout – superkontinent Pangea se rozdělil a ‚odstrčil‘ Ameriku od sebe. Tím vznikl prostor, který zabral oceán. Teď to bude naopak, dojde k ‚secvaknutí‘ a pro Atlantik nebude najednou místo,“ vysvětlil pro Čtidoma.cz Jakub Nekola.
Ticho před obrovskou bouří
Podle studie zveřejněné před pár dny v časopise Geology se zdá, že dnes je Gibraltarský oblouk v klidu, který mu vydrží dalších zhruba dvacet milionů let. Současná nečinnost oblouku zřejmě také může za to, že v oblasti je relativně klid, tedy bez velkých zemětřesení a další seismické aktivity.
Tektonické ticho je podle autorů studie přímým důsledkem. „Akumulace seismického napětí je malá. Může trvat stovky let, než se nahromadí energie, která vyprodukuje rozsáhlejší zemětřesení,“ potvrdil João Duarte, jeden z autorů studie, geolog a odborný asistent na univerzitě v Lisabonu. Svým způsobem je možné říct, že ještě „pár“ milionů let bude trvat ticho, které pak ukončí obrovská bouře.
Zasažen by byl téměř celý svět
Posledním velkým zemětřesením, které regionem otřáslo, bylo to, které zasáhlo Lisabon v roce 1755. Tehdy zemřelo 60 000 až 100 000 lidí a šlo o nejsilnější zemětřesení v Evropě všech dob. Jeho síla byla mezi 8,5 až 9,0 na stupnici momentové magnitudy. „Je naprosto vyloučené, aby k něčemu podobnému došlo v dohledné době. Tím myslím v řádu stovek let. Je příliš brzy na to, aby se uvolnilo tolik energie. Jednoduše proto, že ta energie není k dispozici,“ uvedl Jakub Nekolný.
Podle odborníka nelze předvídat, kde a jak by mohlo další zemětřesení udeřit. „Téměř jisté naopak je, že pokud by došlo k „zhroucení“ Atlantiku, znamenalo by to rozsáhlé seismické aktivity téměř po celém světě. Česká republika by samozřejmě byla také na ráně, pokud by v té době ještě existovala. Jestli se bavíme o vyhlazení celé země? Jistě, možná i celého kontinentu. Ale jak jsem říkal hned v úvodu, nám to může být jedno, to je vědecky dokázáno. A podle mého názoru není příliš pravděpodobné, že by v té době ještě lidstvo existovalo,“ doplnil Nekolný.
Zdroj: autorský článek
KAM DÁL: Archeologové rozluštili jednu z největších záhad. Objevili sochu faraona Ramesse II., vše bylo uvnitř.
