Existuje mnoho teorií, proč se Země zahalila do „věčného“ sněhu. Nová studie publikovaná v Science Advances zkoumá myšlenku, která byla z velké části ignorována – kataklyzmatický dopad asteroidu. Není žádné tajemství, že když se na planetu dostanou velké asteroidy, mohou výbuchem uvolnit obrovské množství horniny a poslat ji k obloze. Ta může obsahovat minerály se sírou, které se ve stratosféře mění na aerosoly odrážející sluneční světlo. Takže? Dostaňte jich tam dostatečné množství a klima na Zemi se může velmi rychle dramaticky ochladit.
Dopad asteroidu by způsobil katastrofu
Pro zmíněnou studii vědci simulovali vstřikování sulfátových aerosolů do stratosféry v různých koncentracích. Generovali masivní výbuch asteroidu v různých obdobích Země. Zjistili, že teplejší období by mohlo snést nápor dopadu asteroidu, aniž by planeta zamrzla. Naopak chladné období mohlo být úderem kosmu vrženo do totální „doby sněhové“.
V současné době neexistuje žádný geologický důkaz, který by dokládal, že se to stalo. Tato studie však ukazuje, že na asteroidy by se mělo pohlížet jako na potenciální podezřelé. „Je to velmi zajímavý myšlenkový experiment,“ vysvětloval Thomas Gernon, geolog z univerzity v Southamptonu.
Studie také může sehrát významnou roli ve vývoji planetárního obranného systému – takového, který kombinuje observatoře pro sledování asteroidů a technologie odrážení asteroidů, aby se zajistilo, že nebezpečné objekty nikdy nedosáhnou naší planety. Lidstvo se logicky musí připravit. „Účinky dopadu velkého asteroidu následovaného globálním zaledněním by byly katastrofální pro život a mohly by vést k vyhynutí lidstva,“ říká autor studie Minmin Fu, odborník na klima z univerzity Yale.
Síla, která by „překopala“ Zemi
Pokud byste blokovali sluneční světlo na dostatečně dlouhou dobu, planeta by se ochladila a zvětšily by se oblasti, na kterých je led. Ten by odrážel sluneční světlo zpět, planeta by se tedy dále ochlazovala a vyvolávala další tvorbu ledu – a pokud by to dosáhlo určitého momentu, planeta by se neúprosně stala sněhovou koulí.
I když je nepochybné, že během své mnohamiliardové historie Země prošla teplejšími a chladnějšími časy, ne každý vědec souhlasí s tím, že se planeta někdy zcela obalila ledem. Ale co třeba množství zvláštních, prastarých geologických jevů, jako jsou například rozdrcené vrstvy sedimentu a skalnaté úlomky, typicky vytvořené a transportované ledovci, nalezené na rovníku? To přesvědčilo mnohé, že Země byla nejméně dvakrát obalena sněhem a ledem.
Sopky byly hlavní podezřelé
Zjištění, proč k tomu došlo (a proč to skončilo), je nanejvýš důležité, protože nedlouho poté, co roztála druhá sněhová koule, došlo k explozi složitého života, někdy se tomu říká kambrická exploze. „Je proto zásadní pochopit, proč k tomu dochází. Pak snad porozumíme historii života na Zemi a potenciálu života na jiných planetách,“ doplnil Minmin Fu.
Není bez zajímavosti, že dlouho byly sopky považovány za jediné možné podezřelé z toho, že se Země obalila sněhem. Mohly chrlit příliš mnoho oxidu siřičitého, který se v atmosféře stává aerosolem, což vyvolalo ochlazující efekt. Není však jasné, zda by sopky mohly produkovat tak obrovské množství oxidu siřičitého dostatečně rychle, aby nastartovaly „Snowball Earth“.
Zdroje: nationalgeographic.com, science.org, britannica.com
KAM DÁL: Kde se vzala voda? V době, kdy se Země zformovala, na ní ještě žádná nebyla.
