O výjimečnosti herecké geniality Borise Rösnera asi nebude nikdo pochybovat, zvlášť když vzpomeneme třeba takové role jako Harpagona v Lakomci, Mefista ve Faustovi nebo Puka ve Snu noci svatojánské. Spoustu krásných úloh sehrál také ve filmu a v televizi, kde na něj můžeme vzpomínat jak při sledování pohádek, komedií, tak i vážných kusů. Na jeho podmanivý hlas a mužnou tvář tak diváci jistě ještě hodně dlouho nezapomenou.
Velký milovník žen
Kromě diváků na Borise Rösnera jistě nezapomíná ani mnoho žen, které mu v průběhu jeho herecké, a dokonce i pedagogické kariéry podlehly. O herci bylo známo (a on se tím ani nijak zvlášť netajil), že se mu ženy líbí a nemá problémy s nimi navazovat intimní vztahy. Dokonce si prý v každém ročníku DAMU vyhlédl jednu z krásných studentek a jen málokdy se stalo, že by jeho přízeň nebyla opětována. Není příliš divu, vždyť oplýval charismatem jako nemnoho dalších, navíc měl přece jen možnosti a příležitosti tu a tam dívkám pomoci v rozjezdu vytoužené kariéry. Kromě studentek se ale dokázal zakoukat i do svých zralejších kolegyň v divadle a na natáčení. A jeho žena? Ta prý o všem věděla.
Zdravotní problém od dětství
Jak to ale bylo se zdravotními problémy, o nichž herec příliš často nehovořil? S jedním velkým problémem se musel Boris Rösner potýkat už od malička. Byly mu teprve tři roky a po brzkém rozvodu rodičů už žil jen s maminkou, když došlo k nehodě, která jej v důsledku mohla připravit nejen o zrak, ale i o život. Stačil jediný pohled na žárovku, která bohužel v tom samém okamžiku praskla, a neštěstí bylo na světě. Střípky skla, které se dítěti zapíchly do oka, se lékaři tehdy neodvážili vyndat. Báli se nejen slepoty, ale i případných závažných komplikací u tak malého chlapce. Herec tedy svůj skleněný „talisman“ v poškozeném oku nosil až do konce života.
Rakovina plic přišla po padesátce
I když měl herec vzhledem k rodinnému prokletí, o němž občas hovořil, jen malou naději dožít se vysokého věku, své zdraví rozhodně nijak výrazně nešetřil. Po celý svůj život vydatně kouřil a to se mu bohužel také v jeho čtyřiapadesáti letech naplno vymstilo, když u něj lékaři objevili rakovinu plic. Ta jej patrně sužovala již delší dobu, ale herec se neměl k tomu, aby si zašel k lékaři. Cestu do nemocnice tak našel až ve chvíli, kdy byla jeho nemoc už neřešitelná. I tak se ale vrátil do školy a na jeviště a snažil se chovat tak, jako by se nic zvláštního nedělo.
Bolest nešla utišit
Vynikající herec, jehož máme stále před očima s jeho statnou a mužnou postavou, tak poslední měsíc svého života trávil nejen s velkým trápením v srdci, ale také v neuvěřitelných bolestech, ovšem stále s touhou bavit lidi kolem sebe, a to i v nemocnici, a doslova na smrtelné posteli. Rakovina se rozšířila do celého těla, metastázy likvidovaly i spoustu dalších orgánů a páteř. V posledním stádiu nemoci Boris Rösner dokonce ochrnul a nebyl schopen ani vstát z postele. Jedinou velkou radostí pro něj mohlo být narození vnučky, na kterou se těšil a kterou mu ještě osud dopřál poznat.
Rodové prokletí?
Boris Rösner zemřel v pouhých pětapadesáti letech, stejně jako jeho dávný příbuzný, od jehož dob se s rodinou prý nese velké prokletí. Tehdejší velký proutník v souboji probodl svého soka a vdova jej poté proklela. Bylo mu padesát pět let, přesně tolik, kolik času na světě dostal právě známý herec. Je to opravdu jen smutná shoda náhod?
Zdroje: Wikipedie, Česká televize, ČSFD, Český rozhlas
KAM DÁL: Ernest Hemingway si budoval pověst proutníka. Ve skutečnosti měl v intimním životě velké problémy.
