Otázka, proč se tedy Alexandr Veliký nepokusil dobýt Itálii, trápí celou řadu historiků už mnoho let. Odpověď přitom může být docela jednoduchá – možná ze světa odešel dřív, než se o to mohl alespoň pokusit. Makedonský král vládl od roku 336 př. n. l. do roku 323 př. n. l., kdy zemřel na neznámou nemoc v Babylóně ve věku 32 let. Alexandrova říše se krátce po jeho smrti rozpadla.
Kdyby však nezemřel, je možné, že by se velký válečník zaměřil na Řím a Věčné město by rozdrtil na prach. Některé starověké texty totiž naznačují, že Alexandr Veliký opravdu plánoval vojenskou kampaň na Západě, která zahrnovala dobytí části Itálie, mezi jinými i míst podél Středozemního moře.
Chtěl prý až ke Gibraltaru
Římský historik Quintus Curtius Rufus, který žil v prvním století našeho letopočtu, tvrdil, že Alexandr Veliký chystal sérii výpadů, které by v případě úspěchu rozšířily jeho říši až k dnešnímu Gibraltarskému průlivu. Alexandr plánoval postavit 700 lodí na podporu této invaze, jak poznamenal historik.
I další starověcí spisovatelé byli podobného názoru. „Římané byli přesvědčeni, že by se Alexandr pokusil dobýt Řím, pokud by na to měl čas. Pohledem moderního historika to ale tak jasně říct nejde,“ vysvětluje Nikolaus Overtoom, docent historie na Washingtonské státní univerzitě.
Někteří starověcí autoři tvrdili, že poté, co Alexandr zemřel, dal jeho blízký přítel Eumenes Perdikkásovi, jednomu z Alexandrových generálů, plány, které zahrnovaly dobytí části Itálie. Ovšem je otázka, zda jsou tyto plány pravé, nebo vznikly až později.
Jak by probíhala invaze?
Dnes se samozřejmě nedozvíme, jak by to vypadalo a hlavně dopadlo, kdyby se Makedonec opravdu rozhodl táhnout do Itálie. Nicméně je dobře, že Římané byli o jeho útoku tolik přesvědčeni. Díky tomu totiž vznikl text, ve kterém historik Livius (žil kolem let 59 př. n. l. až 17 n. l.) spekuluje, jak by asi invaze skončila.
Livius předpověděl, že Římané by Alexandra porazili. Poznamenal, že Alexandrův strýc Alexandr I. z Epiru, který vládl stejnojmennému království, se pokusil dobýt část Itálie, ale byl zabit v bitvě roku 331 př. n. l.
Někteří lidé, kteří se touto myšlenkou dnes zaobírají, předpokládají, že by Alexandr před přistáním na italské pevnině nejprve napadl další místa ve Středozemním moři. I to naznačuje, že by vojevůdcovy síly, které by následně použil k tažení proti Římu, zřejmě byly obrovské. Rekrutoval by totiž zcela jistě také vojáky z nově dobytých území.
Římskou moc by utlumil v zárodku
Ve chvíli, kdy by se Alexandr dostal do Itálie a čelil římské republice, by měl pod svým velením zdroje celého Středomoří – obrovskou žoldáckou armádu a všechny zásobovací trasy. Jediná věc, která by ho mohla zastavit, by byla vzpoura.
Philip Freeman, profesor humanitních věd na Pepperdinské univerzitě v Kalifornii, řekl, že kdyby Alexandr napadl Itálii, pravděpodobně by uspěl. Také poznamenal, že v Itálii existovala řada řeckých kolonií, které by mohly následnou Alexandrovu vládu podporovat.
„Římané byli tvrdí, jistě by bojovali a dosáhli možná i dílčích úspěchů. Ale zdaleka ještě nebyli tou mocnou silou, kterou přinesla další staletí. Myslím, že kdyby je Alexandr napadl, žádná Římská říše by neexistovala, římská moc by byla utlumena v zárodku.“
Zdroje: redakce, quora.com, qcurtius.com, britannica.com
KAM DÁL: První bojovník za klima? Čingischán zabil dostatek lidí na to, aby ochladil planetu.
