Ukrajina, která se brání ruské invazi od února minulého roku, může počítat také s novými polskými obrněnými vozidly Rosomak ve verzi bojového vozidla pěchoty. Na jaře tohoto roku si Ukrajina objednala 100 kusů této osmikolové platformy, které mají vyplnit chybějící kapacitu po novém bojovém vozidlu pěchoty splňujícím moderní standardy. Jde o další významný kamínek v mozaice obrněných vozidel, jejichž dodávku si přál ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve.
Výhodný obchod
Podle dostupných informací odborných médií začala ukrajinská 21. mechanizovaná brigáda dostávat v červenci vozidla z první várky. Další stroje bude dostávat postupně. Pro Ukrajinu je pořízení těchto vozidel bezpochyby výhodné, protože je zafinancují za Kyjev USA a také EU ze svých fondů.
„Srdcem“ polského zbraňového systému je bezesporu bezosádková věž ZSSW-30. Poláci si dali zvlášť záležet na tom, aby dokázali světu, že jsou schopni vyvinout vlastní moderní bezosádkovou věž. Ta vznikla ve spolupráci přední polské zbrojovky Huta Stalowa Wola (HSW) a společnosti WB Electronics. Bojový modul je vybaven americkým rychlopalným kanonem ATK Mk 44 Bushmaster ráže 30 mm a kulometem ráže 7,62 mm. Součástí bezosádkové věže jsou rovněž protitankové řízené střely Spike LR. Ještě dodejme, že klíčová komponenta, tedy bezosádkový bojový modul, je instalována také na jiné polské bojové vozidlo pěchoty Borsuk („Jezevec“).
Rosomak pohání dieselový motor o výkonu 360 kW (480 koní), může dosáhnout rychlosti přes 100 km/h, dojezd činí solidních 800 km. Nejen Ukrajina dostane desítky Rosomaků, právě na toto vozidlo vsází i země jeho původu. Varšavě bylo dodáno asi 800 Rosomaků ve všech verzích, navíc polské Ministerstvo obrany již projevilo zájem o modernizovanou verzi s názvem Rosomak-L. Jedná se současně o prodlouženou verzi, která disponuje většími palivovými nádržemi, poskytuje vylepšenou plavbyschopnost a přináší také větší dojezd.
Pokud hovoříme o bojové historii Rosomaků, jejich stopa je výrazná ve válce v Afghánistánu, kam byly stroje dodány s vylepšeným pancéřováním. Na začátku roku 2008 se stal jeden z Rosomaků terčem útoku islamistického hnutí Tálibán, kdy jej zasáhl protitankový granátomet RPG-7. Vozidlo útok opětovalo a samo se vrátilo na základnu bez zvlášť viditelných poškození. Dále bylo možné vidět Rosomaky na misi EU v Čadu mezi lety 2007–2008.
Polské šelmy zmodernizují mechanizovanou pěchotu
Obě vozidla – Rosomak i Borsuk – pak mají výrazným způsobem zmodernizovat polskou mechanizovanou pěchotu, v níž existovaly ještě v nedávné době nedostatky. Co se týče bojových vozidel pěchoty, stále se nachází v polské armádě sovětské dýchavičné BMP-1, které vstoupilo do služby už před skoro 60 lety. Rosomaky mají také nahradit zastaralá vozidla OT-64 Skot, která tvořila dlouhou dobu součást i české armády, a byla nasazena rovněž na misi v Kosovu. Začala být vyřazována poměrně nedávno.
Modernizace mechanizované pěchoty jde v ruku v ruce s komplexní modernizací ve všech doménách – na zemi, moři i ve vzduchu – a Polsko chce mít ve střednědobém výhledu jednu z nejlepších evropských armád. Našlápnuto k tomu má více než dobře.
Zdroj: Defense News
KAM DÁL: Putinova zbraň posledního soudu: Raketa Sarmat může rozsévat zkázu na jakémkoliv místě na světě.
