Třem bohatým mladíkům bylo teprve kolem dvaceti let, když se rozhodli provést šílený čin. Unesli autobus plný dětí, které jely ze školy, a výpravu za živa pohřbili pod zem. Proč? Přece kvůli výkupnému. Tehdy, před bezmála padesáti lety, požadovali za propuštění rukojmích v té době neuvěřitelnou sumu pěti milionů dolarů.
Místo prázdnin hrůzný zážitek
Blížily se prázdniny a všechno mohlo být přesně tak, jak si jednotliví nedobrovolní aktéři tohoto příběhu vysnili, kdyby se jim do cesty nepostavili tři bohatstvíchtiví mladíci. Těm nebylo v honbě za penězi nic dost vysokou překážkou, a tak se odhodlali dokonce i k únosu školního autobusu.
Z autobusu pod zem
Skupina tří mladých únosců nejprve zatarasila autobusu silnici a o několik vteřin později její členové donutili všechny cestující vystoupit a nasednout do připravených menších dodávek. Těmi je odvezli na předem připravené místo, kde již ve vykopané jámě čekal nákladní vůz, do něhož museli všichni unesení sestoupit po žebříku. Když byl na místě poslední, zmizel jim žebřík z dohledu a otvor, jímž vstupovali dovnitř, byl utěsněn. V té době už ale měli gangsteři v rukou kontakty na rodiče dětí a také drobnost od každého svého rukojmí. To aby mohli dokázat, že nešťastné děti skutečně drží v zajetí.
Šestnáct hodin beznaděje
Nastalo dlouhých šestnáct hodin děsu, utrpení a neuvěřitelného strachu. Pláč a bezmoc byly všudypřítomné, strach o život se stal realitou. Tomu byli únosci schopni kvůli penězům vystavit šestadvacet dětí – od těch nejmenších až po patnáctileté a staršího muže ve věku jejich prarodičů. Právě řidič a nejstarší chlapci se ale po dlouhých hodinách nejrůznějších pokusů stali hrdiny nejen toho dne, ale celých životů všech svých přátel. Podařilo se jim totiž opatrně odklopit dobře utěsněné víko ve stropě jejich vězení a postupně se dostat až nahoru a pomoci nepozorovaně vyprostit i ostatní děti.
Hodně nedůvtipní zločinci
Jakmile byli venku, vydali se k budově, kterou uviděli jako první. Ukázalo se, že je to objekt pro strážného kamenolomu, do kterého zasadili únosci celý děj svého nesmyslného plánu. Hlídač okamžitě zalarmoval policii a věci se daly do pohybu. Nebylo to ostatně tak složité, protože jeden z únosců byl synem majitele zmiňovaného kamenolomu. Už to tedy svědčilo o inteligenci zločinců, když byli schopni vybrat k ukrytí rukojmí vlastní rodinný pozemek. Když už tedy měla policie jasno v tom, že jedním z únosců je právě Frederick Newhall Woods, nebylo tak těžké si domyslet, že jeho kumpány byli bratři Schoenfeldovi, s nimiž se už v minulosti dopustil několika trestných činů.
Dostali sedmadvacet doživotí, už jsou venku z vězení
Netrvalo dlouho a všichni tři skončili v policejní cele a původní rozsudek byl opravdu velmi přísný. Každému zločinci náležel za každého uneseného jeden doživotní trest. Celkem tedy byly vyneseny tři rozsudky sedmadvaceti po sobě jdoucích doživotních trestů. Nesmysl? Možná. Ale v principu se mohlo všem poškozeným i jejich rodinám ulevit. Tihle únosci se již nikdy neměli dostat na svobodu. A tak by to také bylo, kdyby se neodvolali. Oni ale svého práva využili a soud jim trest zmírnil přiznáním možnosti na podmínečné propuštění. Všichni se této možnosti chopili a dnes jsou zase na svobodě.
I když se tehdejší děti a jejich řidič dostali ze zajetí bez újmy na fyzickém zdraví, psychické následky si nesou dodnes. Je možné za takové problémy nést skutečně spravedlivý trest? Pravděpodobně nikoliv.
Zdroj: independent.co, CNN, NBC News
KAM DÁL: Unesená Melissa našla po více než 50 letech znovu rodinu: Pomohl Facebook a testy DNA.
