Když zazní název urychlovač částic, většina lidí si pravděpodobně vybaví obrovský složitý mechanismus – podobný tomu, který se nachází v podzemí ve Francii a Švýcarsku. Velký hadronový urychlovač, který spravuje CERN, má „trošku“ jiné úkoly než ten, který najdeme ve vítkovském kopci.
Atomové kryty
Za druhé světové války se jádro kopce Vítkov stalo místem pro vybudování velkého komplexu protiatomových krytů. V labyrintu chodeb a prostorů byla dnešní malá laboratoř, kterou obsluhují čtyři vědci. Původně to měl být sklad mrtvol. Laboratoř tak sídlí v místech, kde měli být uloženi nebožtíci. Kryt byl ještě do devadesátých let připraven k využití ze dne na den, protože vojáci místo zásobovali trvanlivými potravinami.
Domov pro mikrotron
Český urychlovač částic zvaný mikrotron má otce myšlenky v osobě Čestmíra Šimáněho. Ten byl v sedmdesátých letech zástupcem ředitele ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy, což byl jeden z největších jaderných ústavů na světě.
V ústavu byl zprovozněn urychlovač částic a Čestmír Šimáně si uvědomil, že podobný mechanismus je možné si vyrobit i svépomocí. Zaúkoloval tedy svého žáka Miroslava Vognara a ten celou vítkovskou laboratoř – včetně malého urychlovače částic – vybudoval. První podobný typ mikrotronu byl zprovozněn v Dubně roku 1974 a v Praze ho na základě těchto poznatků spustili v roce 1980.
Hledání zlata
Hlavním důvodem, proč tehdejší komunističtí politici uvolnili peníze na tvorbu mikrotronu, bylo jeho využití při hledání zlata. Prvních deset let se tedy urychlovač částic nevyužíval skoro na nic jiného. Desítky tisíc vzorků prošly těžkou zkouškou a stanovovalo se, jestli se jedná o zlato, nebo ne.
Dnešní využití?
Mikrotronová laboratoř pod Vítkovem je vzhledem ke svému obalu tvořenému skálou a betonem ideálním místem, kde se tak silný energetický výkon může bezpečně provádět. Dnes je urychlovač využíván právě k analýze hornin pro geology nebo archeologické nálezy. Veliké využití je také v medicíně. Například lze skrze mikrotron přesně vykreslit rakovinový nádor.
Vítkov má tedy jedno překvapení, kolem kterého stovky pražských občanů chodí – a ani neví, jak unikátní vědecký prostor se za plechovými dveřmi nachází.
Zdroje: redakce, aktualne.cvut.cz, rozhlas.cz
KAM DÁL: Symbol kapitalismu a terno československých veksláků. Džíny měly původně jinou funkci.
