Výpověď pro nadbytečnost je právní institut, který umožňuje zaměstnavatelům ukončit pracovní poměr zaměstnance z důvodů souvisejících s ekonomickými nebo organizačními změnami ve firmě. Tento nástroj je upraven zejména v zákoníku práce (č. 262/2006 Sb.), konkrétně v § 52 a následujících. Výpověď pro nadbytečnost musí být řádně odůvodněna a dodrženy musí být stanovené postupy.
Máte právo znát důvod
Zaměstnavatel může pracovní poměr ukončit jen z důvodů, které mu umožňuje zákon. Je to rozdíl oproti zaměstnanci, který svůj důvod naopak vůbec sdělovat nemusí.
O nadbytečnosti mluví odstavec c): „Stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.“
- Výpověď vám musí zaměstnavatel doručit písemně.
- Musí v ní být jasně uveden důvod.
- Máte nárok na dvouměsíční výpovědní dobu. Pokud už v tomto čase pro vás nemá zaměstnavatel práci, jde o překážky na jeho straně a musí vám nadále vyplácet mzdu až do skončení pracovního poměru.
- Doručená výpověď počíná běžet prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi.
Odstupné
Odstupné se poskytuje v případě, že vás propouští zaměstnavatel. Pokud jste to vy, kdo dává výpověď, nárok na odstupné bohužel neexistuje. Stejně tak firma nemusí vyplácet odstupné, pokud vám skončila smlouva na dobu určitou, případně pokud jste pracovali na dohodu.
- Nárok na odstupné vzniká, když obdržíte výpověď z následujících důvodů:
- Zaměstnavatel nebo jeho část (například pobočka) je rušena, eventuálně jeho část mění svou polohu.
- Zaměstnanec se stává nadbytečným v souvislosti se snižováním stavů nebo nemůže nadále vykonávat svou práci kvůli nemoci z povolání nebo zdravotnímu úrazu.
V případě, že je zaměstnanec propuštěn z těchto důvodů, náleží mu odstupné i v situaci, kdy pracovní poměr končí dohodou. Je však důležité, aby výpověď nebo dohoda jasně uváděla tyto důvody.
Jaká výše odstupného vám náleží?
Výše odstupného závisí na délce trvání pracovního poměru zaměstnance a konkrétně se určuje následovně:
- Pokud pracovní poměr trval méně než rok, náleží zaměstnanci minimálně jeden průměrný měsíční výdělek.
- Při délce pracovního poměru mezi jedním až dvěma roky je minimální výše odstupného dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku.
- Pokud pracovní poměr trval déle než dva roky, je minimální odstupné třikrát průměrný měsíční výdělek.
Zdroj: redakce, zákoník práce, aperio.cz
KAM DÁL: Dovolená je jiná, než jste si zaplatili: Co dělat, aby to cestovce neprošlo.
