Znáte to ze svého okolí. Někteří lidé se chovají, jako by snad ani neměli hlavu. Dobře ale víme, že by žádný živý tvor bez hlavy žít nemohl. Nebo snad ano? Jako v mnoha dalších momentech, i tady je snad jediným příkladem docela obyčejný, přesto však nepochopitelně zajímavý šváb. Víme o něm, že přežije prakticky všechno, a to včetně jaderné katastrofy, která smete ze zemského povrchu všechno ostatní. Šváb přežije a vytrvá. Překvapí nás tedy, že je schopen žít i několik týdnů dokonce bez hlavy?
Švábi jsou rebelové
Vědci dobře vědí, jak je taková zdánlivá šílenost možná. Jde totiž o to, že tělo švába, hlavně jeho vnitřní uspořádání, je rozloženo docela jinak, než je tomu u všech ostatních živočichů, kteří se mohou pochlubit hlavou. Zatímco například u nás, u lidí, a také u všech ostatních tvorů, sídlí v hlavě centrum koordinace veškerých tělesných pochodů, švábi se rozhodli, že půjdou proti proudu – a svoje tělo tomu dokonale přizpůsobili.
Mozek je na škodu
Když přijde člověk o hlavu, okamžitě umírá (nebudeme nyní rozebírat domněnky o vteřinách, po které je ještě hlava podle některých vědců schopná vnímat svoje okolí). Oddělením hlavy od těla se ztratí veškerá komunikace mezi orgány, řízenými mozkem a uloženými v dalších částech těla. Plíce samy od sebe netuší, že se mají nadechnout, srdce nemá ponětí o tom, že by mělo pokračovat v činnosti. Ostatně také není proč, většina krve se z těla jednoduše vylije. Švábi to ale mají docela jinak.
Ztrátu hlavy napraví strup
U zmiňovaného – pro lidi otravného a nepříjemného – hmyzu, který bychom rozhodně neradi viděli kdekoliv v domácnosti, je ale všechno trochu jinak, než jsme zvyklí. Už jen mnohem nižší tlak krve, než na jaký jsme zvyklí u jiných tvorů, dává švábům oproti dalším velkou výhodu. Poté, kdy je hlava oddělena od těla, totiž nedojde k tak masivnímu krvácení, k jakému dochází třeba u člověka. Rána se dokonce rychle zacelí jako u nás drobná odřenina. Zkrátka vznikne strup, který nepustí další bílou krev z těla ven.
Malé mozky na víc místech
Další „vychytávkou“, která dovoluje švábům přežít svoji vlastní smrt, je schopnost dýchat malými otvory, umístěnými po celém jejich hmyzím těle. Jejich mozek na to navíc nemá žádný vliv a jednotlivé orgány si tuhle drobnost vlastně řídí samy, respektive prostřednictvím nervových shluků, tzv. ganglií, které jsou – namísto umístění v jediném centrálním mozku – rozmístěny po celém těle. Ty orgány, které zůstanou u těla, tedy žádnou nápovědu hlavy nepotřebují. Trup se může pohybovat nebo reagovat na dotek tak, že bychom jen těžko rozpoznali nějaké švábí problémy.
Švábi jsou experti v šetření
Dalším problémem – i kdyby lidské tělo přežilo popravu na gilotině – by byl po určité době nedostatek energie, protože takový organismus potřebuje potravu, aby vůbec mohl fungovat. Švábi jsou ale živočichové studenokrevní, a tak na fungování svého těla nepotřebují zdaleka tak velký a pravidelný přísun energie. Proto i se zásobami, které mohou mít v okamžiku, kdy přijdou o hlavu, vydrží mnohem déle, než bychom čekali. Dokonce i několik týdnů. A to je právě jediný problém, který je v jejich bezhlavém životu limituje. I při pomalém metabolismu a maximálním šetření energií jednou tohle palivo zkrátka dojít musí. A protože už u těla není orgán, který by byl schopen přijmout další potravu, organismus umírá vysílením.
Hlava bez tělíčka a tělíčko bez hlavy
Oddělení hlavy od těla nepřežije jen tělo, ale dokonce i samotná hlava švába. Je logické, že se bez nohou nemůže pohybovat, ale tykadla bez problémů fungují ještě několik hodin, opět do ztráty veškeré energie nutné k fungování hlavy. Vědci dokázali, že v chladnějším prostředí je doba přežití hlavy (a ostatně i trupu) ještě o něco delší. Jako studenokrevní v takové chvíli šetří energii ještě víc než normálně.
Zdroj: scientificamerican, cockroachfacts, thebuginator
KAM DÁL: Holit či neholit? Nejchlupatější žena světa Supatra Sasuphan má opravdu hodně práce.
