Hovoří o tom čím dál více předních vojenských činitelů a analytiků. Aby Ukrajina nakonec zvítězila ve vleklé válce s Ruskem, potřebuje přenést alespoň částečně konflikt na území agresora. A jak se zdá, tak k tomu také dochází hlavně v Bělgorodské oblasti a okolí. Vůdčí osobnost tohoto sboru, která vystupuje ve videích pod jménem Cézar, prohlašuje, že Legie svobodného Ruska bojuje proti putinovskému režimu. A Cézar dal jasně na srozuměnou, že pokud by byl Ukrajinci osvobozen Krym, anektovaný Ruskem v roce 2014, je připraven vtrhnout i do Moskvy.
Okusit vlastní medicínu
Operace na určité části ruského území je přesně to, čeho se Moskva obávala již od počátku války. Počítala totiž výhradně s tím, že budou probíhat jen na ukrajinském území, údery budou rychlé a budou se podobat bleskové válce (blitzkriegu) tak, jak ji úspěšně používalo Německo při svém tažení Evropou ve druhé světové válce. Taková představa však vzala za své, protože Ukrajina dokázala v první fázi války ubránit Kyjev a odrazit ruské vetřelce. Rusko si v žádném případě nepřálo, aby se bojovalo byť na jednom čtverečním metru jejich území, a v tomto směru jej zachvátila – bez nadsázky – panika, když ještě před vpádem Legie svobodného Ruska do Bělgorodské oblasti nechalo instalovat preventivně na střechách strategicky důležitých budov systémy protivzdušné obrany.
Možná ještě horší je skutečnost, že se Rusko s partyzánskou skupinou zatím není schopno uspokojivě vypořádat, což dává bojovníkům z Legie svobodného Ruska poměrně široký manévrovací prostor. Klíčovou otázkou je, nakolik mohou podobné partyzánské operace Kyjevu reálně pomoci z hlediska potenciálního celkového vítězství Ukrajiny v ozbrojeném konfliktu. I když se jedná o operace malého rozsahu, nepochybně mají psychologický dopad na Rusko a jeho vrcholné politické a vojenské vedení, jež musí na tento vývoj přirozeně reagovat. Partyzánské jednotky bojující po boku Ukrajiny navíc vážou určitou, i když nevelkou část ruských vojenských jednotek, které měly být určeny pro Ukrajinu, protože pro Rusko to znamená v podstatě boj na dvou frontách.
Kam až zajdou proukrajinští partyzáni?
Právě na schopnosti ruského velení adekvátně reagovat na nově vzniklou situaci bude záležet, kam až se Legie svobodného Ruska při svém tažení dostane. Pokud budou Rusové klást malý odpor – a zatím mají s dobře vycvičeným sborem Legie poměrně velké problémy – bude to přímo výzva pro partyzány, aby postoupili dál do hloubi ruského území, soustavně narušovali ruský klid, a tím současně pomáhali ukrajinským operacím jinde.
Pokud Vladimir Putin počítal s tím, že věc „Ukrajina“ bude na začátku konfliktu rychle vyřízena, nyní musí naopak svádět boj na dvou frontách, a to nechce žádná armáda na světě. Válka na Ukrajině tím dostává nový rozměr, který objektivně pomáhá obráncům, jež se statečně brání ruské invazi již skoro rok a půl.
KAM DÁL: Na Ukrajině může být horko. Ruský lehký tank Sprut-SDM1 míří na výrobní linku.
