Z průměrného družstva na Zlínsku dokázal pozdější senátor František Čuba vybudovat zázrak, který v nejlepších letech dosahoval až sedmimiliardových obratů (v době největšího rozkvětu dělala zemědělská výroba jen 6% obratu JZD). Družstvo expandovalo do SSSR, Vietnamu, Egypta a spolupracovalo s několika firmami v Itálii a západním Německu. Jak se tento „slušovický zázrak” v tehdejším socialistickém Československu zrodil?
Big boss
Je až k nevíře, jak může úspěch takových rozměrů stát na jednotlivci. Ekonomická prosperita JZD Slušovice před listopadem 1989 by nikdy nedosahovala tak pozitivních výsledků, kdyby v jejím čele nestál workoholik jménem František Čuba. Zemědělský a obchodní pokrok vyrostl do takových rozměrů, že paradoxně fungoval na tržních, tedy kapitalistických principech v socialistickém zřízení. Vznikl tak v podstatě model, který byl blízko státu ve státě.
Agrokombinát totiž stavěl byty, plnil svoje obchody západním zbožím, postavil dostihové závodiště či čtyřproudou silnici, vyráběl počítače a provozoval aerolinky. S narůstajícím úspěchem byla zemědělská produkce v menšině.
To vše v režii jednoho muže, který v čele celého JZD Slušovice stál 26 let. Jeho vzorem byl Baťa, s nímž ho pojil jak kraj, tak pracovitost. To by však nestačilo k tomu, aby se takový zázrak uskutečnil. V čem tkví recept úspěchu původně průměrného JZD Slušovice?
V jakékoli době
Ve filmovém portrétu režiséra Roberta Sedláčka se František Čuba svěří s větou: „Jak prokličkovat dobou, kterou jste si vybrali, a současně uplatnit svůj talent.” Ta totiž charakterizuje osud tohoto stvořitele slušovického zázraku. Čuba uměl využít všech legislativních možností, které uměl prosadit díky dobrým vztahům s představiteli politické moci. Přesto měl i v nejvyšších patrech komunistické strany své nepřátele.
Hovoří se o tom, že třeba Gustav Husák ho vyloženě nenáviděl. Proč? Lidská závist je „velká“ věc. U Husáka se alespoň nedá říct, že by mu zkazila charakter. Kde nic není... Buď jak buď, Čuba bohatě naplnil pokladnici státu, takže jeho projekt mohl bez větších překážek pokračovat. Mnozí míní, že mu jistě pomáhala i spolupráce s komunistickou StB.
Zkušenost zaměstnanců však hovoří o tom, že Čuba nedělal rozdíly a hlavním kritériem, které u svých pracovníků vyžadoval, nebylo politické přesvědčení, ale talent, pracovitost a schopnost kreativního myšlení.
Moderní agrokombinát
Čuba kromě navázání na baťovskou tradici dovedl lidi motivovat k poctivé práci metodou cukru a biče. Dokázal v zaměstnancích vzbudit existenční strach o pracovní pozici, která byla spravedlivě a nadstandardně placená, protože dával přednost tomu, aby se každý zaměstnanec seberealizoval a měl ze zaměstnání radost. Tento paradox fungoval více než účinně.
Agrokombinát nejdříve získal monopol v Československu a následně expandoval do světa. Vyhlášená byla slušovická zelenina, ve velkém se pěstovala kukuřice a choval skot. Vše bylo pěstováno těmi nejmodernějšími postupy, kde se využívaly nejmodernější technologie, u kterých se později používaly i počítače.
Široký rozsah podnikatelských aktivit zahrnoval vše možné od biochemických programů v boji proti hmyzu přes výrobu pneumatik a jogurtů až po realizaci počítačů. Kromě toho družstvo dováželo zboží tuzexového typu, které následně prodávalo ve vlastních prodejnách Kvatro.
Obec Slušovice se tak díky prosperujícímu „zázraku” stala velmi bohatou oblastí, kde se každoročně pořádaly dostihy a vedla sem čtyřproudá dálnice. Také zde byla například vybudována testovací dráha automobilky Audi. Krom toho JZD Slušovice vlastnilo leteckou společnost Air Moravia.
Zesnulý František Čuba tak díky své pracovitosti a velmi dobrým politickým kontaktům vytvořil opravdový zázrak, který však už nebyl stavěn na nový kapitalistický režim. Po sametové revoluci se celý agrokombinát rozpadl na několik malých firem, které už však nikdy nedosáhly takového úspěchu.
Zdroje: redakce, seznamzpravy.cz, csfd.cz, ceskatelevize.cz
KAM DÁL: Firmou roku je výrobce papírových tašek, cenu pro živnostníky získal soukromý zemědělec.
