Nasbírané listy a vršky výhonů šalvěje se suší v tenké vrstvě v co nejlépe větrané místnosti, kam se nedostanou sluneční paprsky. „Pokud ji budeme sušit s využitím tepla, pak by nemělo přesáhnout 30 °C. Může se ovšem zmrazit i čerstvá, stejně jako jiné bylinky, které se používají jako koření do jídla. K tomu se nejlépe hodí klasická forma na tvoření ledu. Do každé vaničky vložíme nakrájené nebo nasekané listy, dolijeme vodou a dáme zmrazit. Tyto kostky lze pak používat při úpravě masa nebo do polévek. Mají velkou kořenící, peprnou a aromatickou sílu,“ vysvětluje odbornice na bylinky Andrea Kratochvílová.
Spousta léčivých účinků
V přírodním léčitelství je tato bylinka známá díky svým dezinfekčním, antibakteriálním a také antivirózním účinkům. „Pokud nás přepadne rýma, kašel, nachlazení, angína nebo chřipka, je čaj ze šalvěje tím pravým pro naše tělo. Nálev z této rostliny je také vynikající jako kloktadlo při bolesti v krku nebo krvácení dásní,“ má jasno MUDr. David Kolář.
Šalvěj má také blahodárné účinky na naše trávení. „Pomáhá proti plynatosti, stimuluje trávení a funkci žlučníku. Je známým a fungujícím urychlovačem léčení žaludečních a střevních katarů a také otrav jídlem. Látky, které obsahuje, jsou také velmi efektivní při boji s nadměrným pocením. Proti tomu je nejlepší nálev, který se užívá v době potřeby jako čaj. Ten má i celkově uklidňující účinky na náš organismus, například při nervovém vypětí, stresu nebo nespavosti.“
Zajímavou informaci máme i pro kojící maminky. „Látky obsažené v šalvěji totiž snižují tvorbu mateřského mléka, což je dobré pro maminky, které mají v plánu s kojením přestat. Pokud naopak podobný záměr nemají, měly by se šalvěji vyhýbat obloukem,“ doplnil Kolář.
Šalvěj lékařská je vytrvalá, silně aromatická rostlina, která má polokeřovitý vzhled se zdřevnatělými lodyhami a dorůstá do výšky cca 30 až 70 cm. Lodyha je přímá, obvykle nevětvená, olistěná, šedoplstnatá. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, podlouhle vejčité a jemně vroubkované, a to o délce 2–8 cm a šířce 1–4 cm, stříbrošedé, někdy až zelené. V mládí jsou šedoplstnaté, později ovšem lysé a mají na líci výrazné žilky.
Využívali ji už staří Egypťané
Květenství této bylinky je tvořeno lichopřesleny, které mají 4–10 květů. Jeden květ má dvoupyskou korunu, která má světle fialovou barvu, korunní trubka v ústí je chlupatá a horní pysk vyklenutý. Šalvěj obvykle kvete v květnu až červenci, přičemž plodem je tvrdka.
Její původní domovinou byla oblast Středomoří a Malé Asie, k léčivým rostlinám patřila už ve starověkém Egyptě, kde dokonce věřili, že prodlužuje délku života. Něco na tom možná bude. Do střední Evropy a dnešního Česka se tato bylinka dostala nejspíše někdy v 9. století, kdy se začala hojně pěstovat v klášterních zahradách. U nás její obliba hodně stoupá, pěstuje se na zahrádkách i v květináčích třeba na okenních parapetech.
Zdroje: redakce, MUDr. David Kolář, Andrea Kratochvílová, mojemedicina.cz, wikipedia
KAM DÁL: Pořizujeme fotovoltaiku: Jak nenaletět podvodníkům a co můžete opravdu čekat?
