Podle dat ČSÚ vzrostla ve 4. čtvrtletí 2022 průměrná hrubá měsíční nominální mzda na 43 412 Kč. To představuje meziroční nárůst o 7,9 %, což je ovšem ve výsledku málo. „Ceny během 4. kvartálu totiž rostly tak výrazně, že si lidé reálně pohoršili o 6,7 %,“ vysvětluje ekonom Vladimír Pikora. Za celý rok 2022 se reálná mzda podle odborníka snížila o 7,5 %. „Tak prudký propad životní úrovně zažily české domácnosti naposledy počátkem devadesátých let,“ doplňuje ekonom. Některá odvětví jsou na tom ale stále relativně dobře. Více Pikora prozradil v rozhovoru pro Čtidoma.cz.
V jakých odvětvích se dá vysledovat nejvyšší růst mezd, kde se vyplatí pracovat? A naopak, odkud bychom měli rychle utíkat?
Lidi – tak jako vždy – nejvíce zajímá, kde rostou mzdy nejvíce a kde nejméně. Největší růst mezd byl u výroby elektřiny. Tady si mastí kapsy. Mzdy zde rostou v průměru o 14,6 %. I to je ale málo. Ani toto nestačí na inflaci. Dlouho populární finančnictví si zvýšilo mzdy jen o 10,3 %. Smutnou položkou je vzdělávání. Zde mzdy nominálně klesly o 0,3 %. Takže reálně jsou v mínusu 16 %. Nemůžeme se proto divit, že chtějí všichni studovat v zahraničí.
A kolik se kde bere nominálně?
To je správná otázka, to by nás mělo zajímat více než růst mezd. Nejvyšší mzdy tedy pobírá sektor IT, kde činí průměr 73 tisíc. Druhý nejvyšší průměr je ve finančnictví, kde dosahuje 66 tisíc. Třetí příčku má s 65 tisíci výroba elektřiny.
Dává pokles reálné mzdy logiku?
Jistě. Máme vysokou inflaci a ekonomika klesá. To, že nominální mzdy rostou o 7,9 %, považuji ještě za slušný výsledek. Mohlo to být horší. V řadě odvětví prostě nejsou peníze na přidávání.
Proč ale mzdy v mnoha odvětvích neklesají? Firmy přeci chtějí a musejí šetřit.
Je to dáno velmi nízkou nezaměstnaností. Za nižší mzdy by už nikdo nedělal. Zaměstnavatel by nové lidi za nižší mzdy nenašel. Mzdy mohou jen růst.
Ekonomové i média pracují s termínem „průměrná mzda“. Hodně lidí však tvrdí, že je to nesmysl, protože na ni nikdy nedosáhnou. Jak to tedy je?
Ano, mnoho lidí často tvrdí, že průměrná mzda je nesmyslná, že jí nikdo kolem nedosahuje apod. Může to tak působit. Řada lidí kvůli extrémně vysokým mzdám některých lidí opravdu na průměr nedosáhne. Proto je lepší použít spíše než průměr medián.
Co to znamená?
Že seřadíme všechny mzdy v ekonomice od nejnižší po nejvyšší a zapíchneme prst doprostřed. Taková mzda činí 37 463 Kč. To je mzda, se kterou se už setkáváme častěji. Ale záleží na kraji.
Regionální rozdíly jsou velké?
Je to tak. Regionálně se mzdy dost liší. Vždy jsou mzdy nejvyšší v Praze, zatímco v malých vesničkách jsou nižší. To je dáno tím, že v Praze jsou ty nejvyšší úřady, kde jsou nejvyšší platy ve státní správě. Zároveň zde často sídlí vedení firem. Obvykle proto vidíme, že nejvyšší mzdy jsou na Praze 4, kde je vedení několika bank a dalších podniků kótovaných na burze.
Trendem dnešní doby je srovnávat mzdy mužů a žen. Jak to tedy u nás je?
Statistika říká, že medián mezd mužů činí 40 232 Kč, zatímco u žen je to jen 34 554 Kč. To je opravdu propastný rozdíl. Vysvětluji si to tím, že firmy jednoduše preferují muže, protože ti obvykle nezůstávají s nemocnými dětmi doma. Muži jsou podle mě také ochotnější k přesčasům než ženy. Téměř šest tisíc je ale takový rozdíl, že tu roli evidentně hraje ještě něco jiného, než je rodina. Bude to zvyk. Ženy prostě nižší mzdy akceptují.
Jaký výhled vidíte v roce 2023? Pokud se bavíme o mzdách...
Očekávám, že za celý rok 2023 budou mzdy růst kolem 10 %. Podniky, které si budou chtít udržet lidi, budou muset přidávat i v době, kdy jim nerostou tržby. Bude to velký boj mezi odbory a zaměstnanci. Odbory na tom budou tentokrát lépe. Pro domácnosti budou však důležitější reálné než nominální mzdy. Tady se situace výrazně zlepší. Inflace bude nižší, takže od nominálního růstu nebudeme odečítat tolik. Reálně si lidé v některých odvětvích dokonce i přilepší. Za celou ekonomiku bude v roce 2023 reálný růst mezd kolem nuly. To bude podstatně lepší výsledek než v roce 2022.
KAM DÁL: Pořizujeme fotovoltaiku: Kolik ušetříme a kdy? Důležité informace pro rozhodování.
