Válka už doslova visela ve vzduchu, když se Československo rozhodlo mobilizovat. Mobilizační plán počítal se svoláním až 972 tisíc vojáků. Dokument vypracovaný v roce 1936 zahrnoval účast 192 tisíc vojáků německého původu. Vývoj politické situace v Německu a následné připojení Rakouska k nacistické říši vedl k extrémně napjaté situaci v československém pohraničí. Byli jsme ale na ozbrojený konflikt připraveni?
Hitler to pokládal za provokaci
Ještě před Mnichovskou dohodou existoval vojenský plán na obsazení Československa jinou než politickou silou. K převzetí moci měla pomoci Henleinova strana Sudetendeutsche Partei a speciální vojenské jednotky, které vznikly právě za tímto účelem. Jejich úkolem bylo vyprovokovat nepokoje v československém pohraničí. To konkrétně znamenalo zaútočit na české školy a úřady.
Německé jednotky, které byly připraveny na hranicích s Rakouskem a Slezskem, tak donutily Československo k vyhlášení částečné mobilizace. Hitler tento akt pokládal za provokaci, a tak chtěl celý plán Fall Grun, tedy útok v předvečer druhé světové války, urychlit. Poslední termín útoku byl údajně naplánován symbolicky na 28. října 1938. Mnichovská dohoda nakonec způsobila, že Hitlerův plán se nikdy neuskutečnil.
Armáda připravená k boji
Českou armádu v té době tvořilo více než 1,5 milionu vojáků, kteří měli k dispozici 1,2 milionu pušek a 62 tisíc kulometů, 36 tisíc motorových vozidel, na 200 tisíc koní, 469 tanků, letectvo čítající 568 bojových letadel. Na hranicích bylo téměř dokončeno 263 těžkých objektů pro dlouhodobý útok nepřítele a 9 632 lehkých objektů, které sloužily jako dočasný ochranný štít.
I tak si velitelé armády byli vědomi, že přes dobře vyzbrojenou armádu bude absolutně nemožné vést úspěšný boj bez pomoci spojenců. Ti, na které se nejvíce spoléhalo, ale upřednostnili diplomatický boj u mnichovského stolu. Francie a Velká Británie nás tak nechaly na holičkách. Jako beznadějná se jevila pomoc ze Sovětského svazu.
Československo by rozpoutalo válku
Hitler měl celý plán důkladně promyšlený. Jakýkoli vojenský akt Československa by mu byl vítanou příležitostí k vyhlášení války a my bychom byli označeni za viníky. Tento fakt by pravděpodobně po neúspěšném boji způsobil velmi složitou situaci ve vyjednávání o navrácení původních hranic naší republiky. Nelichotivá situace tak vyplynula k odevzdání země bez jediného výstřelu. Vyhlášená všeobecná mobilizace byla jen aktem naděje v beznadějné chvíli.
Edvard Beneš spolu s nově zvoleným předsedou vlády Janem Syrovým mobilizací vlili do žil českému národu touhu se bránit, aby se díky Mnichovské dohodě a "zrady" našich spojenců odehrála druhá světová válka bez naší přímé účasti. Boj by byl pravděpodobně naší nezvratnou porážkou, ale dodnes je otázka, zda by neměla vojenská akce vliv na naši národní morálku. Chybí nám hrdinové a zbyla jen frustrace. Nebo to byl naopak ten nejlepší možný scénář v bezvýchodné situaci?
Zdroj: Historie cs, Krvavá léta
KAM DÁL: Ruská špionka v USA vybudovala prosperující byznys. Agentka 90-60-90 se doma stala celebritou.
