Boj o Ukrajinu je stále v plném proudu a nezdá se, že by ani jeden z aktérů, Ukrajina či Rusko bojové operace zastavily. Německo dodalo obráncům zajímavý bojový prostředek - PzH 2000. Jedná se o 155mm samohybnou houfnici, za jejímž vývojem stojí přední německá zbrojovka Rheinmetall a Krauss-Maffei Wegmann (KMW).
Vývoj tohoto zbraňového prostředku měl zajímavé peripetie. V roce 1986 souhlasily Itálie, Velká Británie a Německo s ukončením společného projektu houfnice s názvem PzH 155-1 (SP70), která narazila na své limity, měla především potíže se spolehlivostí, designové nedodělky a řadu dalších problémů.
Zbraň, která má pomoci Ukrajině
Odtud směřovala cesta k vývoji nové houfnice, které se mělo zhostit právě Německo. Výrobci zbraně byli pověřeni zkonstruovat takovou zbraň, která by odpovídala novým standardům boje, měla vysokou rychlost palby a byla spolehlivým prostředkem na moderním válčišti. Houfnice byly objednány v roce 1996, do služby vstoupily o dva roky později.
Délka PzH 2000 činí 7,9 m, šířka 3,1 m a výška 3,6 m. Pohonnou jednotku zajišťuje osmiválcový dieselový motor MTU MT881 Ka-500 o výkonu 986 koní (736 kW). Maximální rychlost houfnice činí na silnici 62 km/h, dojezd 420 km. Primární zbraň tvoří 155mm houfnice Rheinmetall DeTec s dostřelem až 40 km. Houfnice je osazena také sekundární zbraní, kulometem Rheinmetall MG3 ráže 7,62 mm.
Smrtící rychlost palby
Už jsme výše zmínili, co zdobí tento účinný německý zbraňový prostředek, je to především rychlost samotné palby - na první tři výstřely stačí 10 sekund, na 8 výstřelů 60 sekund a na 20 výstřelů pak 3 minuty. Německé houfnice si pořídila řada států, jmenujme například Řecko, Nizozemí, Chorvatsko, Litva, 24 houfnic si objednalo také Maďarsko.
Pokud hovoříme o nasazení PzH 2000, nelze opomenout operace v Afghánistánu, bojový křest si zbraňové prostředky v nizozemských barvách odbyly v srpnu 2006 proti islamistickému hnutí Tálibán v provincii Kandahár. Další službu houfnic pak musíme zasadit až do dnešní doby, a to na ukrajinské bojiště.
Ukrajinská vláda projevila od začátku konfliktu zájem rovněž o dělostřelecké prostředky, které se osvědčily na východní části napadené země a dalších místech válčiště. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kromě německých houfnic například žádal i o dodání M777, M109 či AHS Krab, a to úspěšně. Tažené houfnice M1777 včetně potřebné munice poskytly Ukrajině USA v počtu 108 kusů, Austrálie poslala 6 a Kanada 4. M109 jsou rovněž Ukrajině dodávány, stejně jako posledně jmenovaná položka, kdy Polsko vypravilo do bojem zmítané země 18 kusů houfnice AHS Krab.
Německá vláda byla také jednou z těch, která volání ukrajinské vlády vyslyšela a v červenci tohoto roku schválila výrobu 100 houfnic pro obránce proti ruské agresi. Samozřejmě proces bude nějakou dobu trvat, a tak zatím Německo a Nizozemí dodaly 12 houfnic PzH 2000, aby alespoň částečně vykryly urgentní potřebu Ukrajiny. Ukrajinci prodělali patřičný výcvik, co se týče zacházení s houfnicemi na vojenské základně, a na tento druh zbraně si museli teprve zvyknout. Proces adaptace však dopadl nakonec zdárně.
Jsou i nějaké nevýhody?
I když se může PzH 2000 pyšnit řadou výhod, existují i stinné stránky této zbraně. Problémy souvisí především s relativně rychlým opotřebením houfnic a nedostatkem náhradních dílů pro ně. V důsledku těchto potíží je více než polovina houfnic mimo provoz, protože nedochází k včasné údržbě PzH 2000 a také potřebným opravám.
Nicméně i přes tyto problémy je "německý vklad" na bojiště zřetelný, pro ukrajinskou armádu znamenají tyto houfnice zcela jistě posun oproti současnému stavu. Pokud dojde k odstranění výše uvedených potíží, tak se efektivita německých houfnic ještě zvýší a na bojišti tak budou představovat obávanou zbraň proti ruským invazorům.
Zdroj: Army Recognition
KAM DÁL: Generál Šedivý řekl, co rozhodne válku na Ukrajině. Každý ruský voják není zbabělec a raket mají dost, síly se srovnají.
