Pokud bychom měli předpokládat výsledky voleb podle právě zveřejněných dvou předvolebních průzkumů agentur STEM a SANEP (Sanep není členem SIMAR, validita průzkumu není ověřována a v minulosti byla zpochybněna), drtivě by vyhrálo ANO, propadly by vládní strany TOP 09, KDU-ČSL i STAN. „Nenechme se mýlit, tyto průzkumy nám směrem ke komunálním ani senátním volbám neříkají téměř nic,“ upozorňuje pro Čtidoma.cz politolog Jan Charvát.
Politika? Máme ji na háku
„Velmi často Češi jen řeknou, že ten je k ničemu, tenhle také, a tím to pro ně končí,“ vysvětluje politolog. Hlouběji se o politiku nezajímají ani mladí a už dlouhé roky u nás máme jen velmi specifickou menšinu, která má o politice nějaké ponětí. „Jsou to studenti a přednášející na politologii, novináři, pár lidí z byznysu, ale většinově politika samotná společností vůbec nerezonuje. Tedy alespoň ne v tom smyslu, aby jí chtěli porozumět, mít k ní vztah a zabývat se jí,“ dodává politolog.
Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění. Členství v SIMAR je otevřeno všem subjektům, které působí v oboru výzkumu trhu a veřejného mínění a provádějí a objektivně interpretují výzkum ve vysoké kvalitě.
I proto u nás již několik let stoupá trend oblíbenosti populistů a extrémistů, kteří do občanů pálí jednoduchá hesla, nevysvětlují, ale často jen velmi rozhodně oznamují a především straší, burcují a slibují. Nejlépe vše, protože slibem přeci nezarmoutíš. A je zcela jedno, zda jsou ve vládě anebo jako v současné době v opozici. Rétorika se příliš nemění, jen z opozice je strefování do vlády pohodlnější, zvlášť pokud je v tak nezáviděníhodné situaci jako ta současná Fialova.
Volby do Sněmovny budou až za tři roky
To ukazují i poslední data, která vypustily dvě velké agentury, zabývající se výzkumem veřejného mínění. Jejich modely preferencí politických stran do parlamentních voleb by mohly vyvolat na jedné straně paniku, na další mrzení, na třetí možná zamyšlení nad změnou taktiky a na poslední zajisté i mírný optimismus. Je tomu ale opravdu tak? Politolog Jan Charvát má jasnou odpověď a zasazuje čísla do reálného kontextu. „Tyto zveřejněné průzkumy jsou směřovány k volbě do parlamentu, tedy tři roky před těmito volbami. Proto nám vlastně neříkají nic, co bychom měli brát nějak vážně. Řada lidí totiž své politické kompasy po loňských volbách vypnula a na danou otázku odpověděli něco, nad čím se nijak víc nezamysleli. Proto počítejme s tím, že třeba ještě následující dva roky budou průzkumy vycházet významně odlišně od následných reálných výsledků voleb. Není to nic zvláštního a je jen třeba si uvědomit, že je to zcela přirozený vývoj.“
Nejzajímavějším z výsledků agentury STEM může být zisk hnutí ANO. Jeho předseda se minimálně poslední půlrok snaží osobně oslovovat lidi i na nejzazších náměstích, jezdí křížem krážem Českem, slibuje, že s ANO bude zase líp, ale čísla pro Babiše se nikam výš neposunula. Drží se kolem 30 % a i když je zde viditelná snaha ulovit rétorikou voliče hnutí SPD či Trikolóra, prozatím vychází naprázdno. „Babiš se významně snaží oslovovat příznivce těchto stran, ale jak je historicky ověřené třeba z Francie, jakmile se začne větší etablovaná strana naklánět ke krajní pravici, začnou voliči krajní pravice přemýšlet. Volič Okamury nemá důvod jít k Babišovi kvůli postoji v otázce podpory Ukrajiny nebo uprchlíků. Vždyť SPD to dělá dlouho, dělá to dobře a je ve svém názoru stabilní. V politologii k tomu máme stejné rčení jako v běžném životě - tedy proč chodit za kováříčkem, když můžu jít za kovářem,“ vysvětlil pro Čtidoma.cz Jan Charvát, proč se Andreji Babišovi příliš nedaří lovit ve vodách SPD.
SPD - tvrdé jádro a mnoho fluktuantů
Posun k populismu může být pro etablovaný politický subjekt dvousečný a ne vždy se ho podaří skvěle zvládnout. Jak tomu bude v případě hnutí ANO, ukáže vývoj jeho voličských preferencí během příštího roku, možná dvou. „Já jsem přesvědčen, že se Andrej Babiš opravdu snaží příznivce SPD získávat a do jisté míry se mu to i daří. Voliči Tomia Okamury jsou totiž fluktuující a těch 10 %, které si drží, není těch stále stejných 10 % lidí. Značná část lidí, kteří mu fandí, se vyměnila a kromě pevného jádra je mnoho těch, kteří tu přešli k Volnému bloku, tu ke Trikolóře nebo těmto menším, maximálně 4% uskupením. Tato 4 % lidí se mu ale zas přiklonila odjinud. A tak to tady funguje celé roky,“ upozorňuje politolog Charvát a dodává, že ekonomicky směřujeme k velkému problému, který je dán válkou na Ukrajině a celkově situací, jež je výslednicí postcovidového stavu a nového ekonomického rozpoložení ve světě.
- je odborným asistentem na Katedře politologie IPS Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a současně působí i na Katedře politologie a filozofie na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
- vystudoval politologii na FSV UK v Praze a politickou sociologii na Högskolan Dalarna ve Švédsku
- mezi hlavní oblasti jeho odborného zájmu patří politický extremismus, sociální patologie a politické subkultury a český politický systém
V posledním výzkumu se Okamura vyhoupl na 14,3 % a toto číslo se logicky stalo jeho aktuálním marketingovým hitem. Politolog ovšem upozorňuje, že tato cifra není reálná a spíš jen potvrzuje obecný trend, že by bylo divné, kdyby v době krize nezískávala. „Jakmile se blíží krize a těžká doba, strany krajní pravice vždy rostou. Je to lety a celosvětově ověřený trend.“
Šéf ANO až na hranu nepůjde
Současný evropský problém, kdy kvůli válce na Ukrajině rostou ceny energií, paliva a navazující vysoká inflace šroubuje nahoru ceny veškerého spotřebního zboží, je živnou půdou pro ty, kdo se nezdráhají ještě přikládat pod kotel. „Všichni víme, že je to průšvih, všichni o tom mluvíme a v ten moment vyhrávají vždy ty strany, které podporují hysterii. Tedy, dlouhodobě SPD a nově i ANO, kdy Babiš sice křičí, ale pořád se proti Okamurovi drží při zemi. On totiž moc dobře ví, že mainstreamový mediální svět není naladěn probabišovsky, a uvědomuje si, že kdyby jeho výroky zašly moc daleko, s gustem by je novináři přeložili do cizích jazyků a vypustili do zbytku Evropy. A to Babiš nechce. On chce být ve zbytku světa brán jako významný politik a ne jako někdo, kdo koketuje s krajní pravicí. Natož s proruským postojem, což je dnes vnímáno mnohem závažněji než koketování s krajní pravicí.“
- volit můžete v pátek 23. září a v sobotu 24. září
- do Senátu se volí jedna třetina nových senátorů
Vše k volbám, včetně informací, jestli křížkovat nebo kroužkovat, medailonků kandidátů i programů politických uskupení naleznete na 2022.programydovoleb.cz
Stejně jako SPD nedokáže příliš posunout svou volitelnost nad 10 %, nedaří se kontinuálně hnutí ANO získat o mnoho více než 30 % z těch, kdo chodí k volbám. „To je pro Babiše skvělé číslo do parlamentních voleb, ale pro prezidentskou volbu to nestačí. A on to ví, a i proto nyní slyšíme jeho výroky o tom, že je mu bližší křeslo premiéra než prezidenta. Neboť přesvědčit dalších 12 % lidí, aby jej přišlo volit, je velmi těžká práce a možná je to i neproveditelné. A to ani s pomocí současné vlády, která se nedokáže dobře prodat a kvůli komunikaci směrem k lidem na celé čáře prohrává.“
Babišovi prohrálo volby ego
Přitom Andrej Babiš mohl být opětovně premiérem už i po loňských volbách. Jenomže jeho ego převážilo nad racionalitou. Zatímco chtěl mít co nejvíce hlasů a získal je urputným bojem o každý jediný, vyhnal tím ze Sněmovny své potenciální koaliční partnery ČSSD a komunisty, potažmo Šlachtu, a volby vlastně prohrál. „To byla těžká politická chyba a stála ho premiérské křeslo. V prezidentské volbě mu nyní velmi pomohl Okamura, který poslal za SPD jako kandidáta Jaroslava Baštu. Nechci být zlý, ale je to naprosto nejslabší člověk ze všech, kteří se budou o prezidentský úřad ucházet. I proto si umím představit, že se Okamura s Babišem v zákulisí domluvili, aby se vlk pro voliče SPD nažral, ale koza pro ANO zůstala celá. Až čas ukáže, zda tuto výhodu využije šéf ANO pro sebe, anebo pro někoho ze svých lidí.“
Zdroje: STEMMARK.cz, SANEP.cz
KAM DÁL: Generál Pavel není vojenská junta a Babiš není oběť kartelu, oba jen hrají o voliče.