Zatímco pro mnohé z nás může být představa návratu duše do života v jiném těle absolutně nepředstavitelná, jsou naopak národy a náboženské skupiny, kde možnost reinkarnace berou jako samozřejmost. Jedním z nich jsou i drúzové, tedy vyznavači tisíce let starého náboženského směru, které bychom našli hlavně v Libanonu, v Jordánsku, Sýrii nebo také v Izraeli. Právě z této skupiny lidí pochází také Heba, žena, která si velmi podrobně vybavuje svůj minulý život.
Víra, nebo skutečnost?
Můžeme si myslet, že jde o dojmy pod vlivem náboženství, které dává takovým názorům velký prostor - kdyby ale Heba nevěděla to, co může vědět, právě jen pokud je skutečně převtělením ženy, která již podle všeho není na tomto světě. Těžko by jinak Heba již ve svých třech letech mohla znát podrobnosti ze života ženy, kterou sama označila jménem Nada. Jak to podle vyprávění její sestry, která sama na reinkarnaci nevěří, vlastně všechno bylo?
Vařila jídlo pro manžela Amina
Hebě byly pouhé tři roky, když si, jako ostatní dívky v Libanonu (a vlastně i kdekoliv jinde na světě), hrála na vlastní domácnost. Najednou začala mluvit o svém manželovi Aminovi, pro kterého prý musí připravit jídlo, než se vrátí domů z práce. Matka její vyprávění nejprve brala jen jako dětskou hru a jména za smyšlená, ale když dívenka ve svých hrách neustávala a její vyprávění se stávalo stále konkrétnější a zdálo se, že je všechno tak provázané, jak by si tříleté dítě nikdy nemohlo svůj příběh propojit, začala se o Hebino vyprávění zajímat hlouběji. A brzy zjistila, že se dějí skutečně podivné věci.
Zpráva se šířila rychle...
Dívčina matka se se svými zážitky svěřila přítelkyni, která se rozhodla, že to nenechá jen tak - a brzy skutečně objevila v přibližně třicet kilometrů vzdáleném městě rodinu ženy, která před několika lety zemřela a - jak Heba vyprávěla - jmenovala se Nada a byla provdána za Amina. Tahle zpráva se samozřejmě pak velmi rychle roznesla a netrvalo dlouho, Nadyni rodiče kontaktovali Hebinu rodinu s nadějí, že je jejich dcera znovu naživu, i když v jiném těle. Žádali o Hebinu návštěvu u nich doma a věřili, že snad prokáže svoje slova. Hebina matka s návštěvou souhlasila, a tak se o několik dnů později rodina vydala do míst, kde dívka měla v minulém životě bydlet.
Heba poznala celý svůj minulý život
I když pro drúzy není reinkarnace ničím podivným, Hebino chování ve starém domově všemi otřáslo. Nejprve se zeptala na stařenku, která s nimi v domě žila v době před Nadynou smrtí. Babička mezitím již také zemřela, ale Heba (nebo snad Nada) ji přesně popsala. Dívenka také přesně poznávala a popisovala další místa v domě, ještě než do jednotlivých místností vstoupila. Co víc by si mohl kdo přát jako potvrzení pravdivosti Hebiných slov?
Sestra, kamarádka nebo matka?
O několik měsíců později se Hebina rodina přestěhovala do USA, ale dívčiny vzpomínky byly stále přítomné. Vybavovala si další a další věci a podrobnosti, jako by na svoji minulost nemohla a vlastně ani nechtěla zapomenout. Když jí bylo šestnáct let, požádala rodiče o možnost vidět znovu svoji bývalou libanonskou rodinu, dřívější rodiče i manžela. Až tehdy zjistila, že se Nadě nedlouho před smrtí narodila dcera Sára, která byla tedy přibližně ve stejném věku jako Heba. Rodiny souhlasily, aby dívky zůstaly v kontaktu. Z matky a dcery se tak staly vlastně sestry, které mohou dospívat společně. Komu jinému se něco takového v životě podaří?
Zdroj: The New York Times, en.wikipedia
KAM DÁL: Zapomenutý masakr v Petřvaldu: Makedonec tam udělal ze své dcery sirotka. Popravil jí mámu, babičku i dědu
