I v dnešním světě informačního šumu a konspiračních teorií můžeme slyšet různé prapodivné názory, jak vůbec vznikl vir COVID-19. Pandemie koronaviru, která už rok ničí zaběhnutý chod naší společnosti, měla poněkud brutálnější obdobu v podobě morových ran. Dnes někteří vidí viníka v Billu Gatesovi, v minulosti za tzv. černou smrt mohli Židé. Ve středověku však zlost neskončila hádkou na sociálních sítích, ale brutálními masakry. Co se stalo v roce 1348 ve francouzském Toulonu?
Otrava studní
Židé byli obětními beránky tehdejší morové paniky. Lidé se domnívali, že právě oni záměrně otrávili studny, aby se tak mstili za léta na okraji společnosti. Od obviňování k masakru tak nevedla dlouhá cesta. Už v dubnu roku 1348 se odehrál první vážnější případ vyvraždování židovského obyvatelstva ve francouzském městě Toulon.
Ghetto bylo během noci napadeno rozzuřenými občany a minimálně 40 mužů, žen a dětí bylo bez milosti zavražděno. Lidé se utrhli ze řetězu a podobně pokračovali v Barceloně a během roku 1349 se nesmyslné vraždění rozšířilo takřka po celé Evropě.
Nejbrutálnější akt zlosti pocítili Židé 14. února ve Štrasburku v roce 1349. Tehdy bylo údajně upáleno více než 2 000 lidí. Vraždění na Valentýna se místním hodilo k rychlému zbohatnutí. Majetek zemřelých se stal velmi lákavou kořistí.
Útěk za lepším?
Některé židovské komunity ze strachu před lynčováním a nespravedlivými procesy raději sáhli k sebevraždě. Vraždění však pokračovalo dál. Komunity ve Frankfurtu nad Mohanem, Mohuči a Kolíně nad Rýnem se sice křesťanům bránily, ale neúspěšně.
Většina Židů utekla na východ Evropy, kde se také museli smířit s brutálními útoky. Situace se zde ale díky ochraně polského krále Kazimíra III. zlepšila a výrazná židovská komunita ve východní části Evropy přečkala šest století. Tu následně citelně zlikvidoval Adolf Hitler. To už je však jiný tragický příběh židovského národa.
KAM DÁL: Indiánská celebrita Pocahontas. Hrdinka romantických příběhů záhadně zemřela v Londýně
