Jen malá drobnost odhaluje, proč stanice metra Hlavní nádraží na lince C není využita tak, jak by si logicky žádala. Vzhledem k tomu, že se rozkládá pod nejdůležitější tepnou železniční dopravy v hlavním městě, dalo by se předpokládat, že zdejší stanice metra bude také uzlem v síti linek nakreslených pod zemí Prahy. Není tomu tak a na sousední stanici metra Muzeum, která už tento úkol plní, se většina cestujících přesouvá pěšky nebo zbytečně s přestupem navíc. Proč tomu tak je?
Podpovrchová tramvaj
Hlavní iniciativa k vybudování nové dopravní linky tkvěla v nevyhovujícím spojení mezi centrem města a Pankrácem, kde ještě nestál Nuselský most. Návrh na vybudování podzemní stanice Hlavní nádraží se tak stal součástí koncepce z šedesátých let, která počítala ještě s podpovrchovou tramvají na trase z Hlavního nádraží, přes most až na Pankrác.
Vše se tak začalo budovat ještě předtím, než byl plán změněn do podoby, kterou zde lidi v Praze využívají dodnes. Fakt, že Hlavní nádraží není koncipované jako přestupní stanice, vznikl právě z důvodů původně zcela odlišných plánů.
Zajímavostí také je, že právě vzdálenost mezi stanicemi Muzeum a Hlavní nádraží je nejkratší v celém pražském metru a činí pouhých 425 metrů.
Plynulost narušená parkem
Další nevýhodou pro pohyb v interiéru stanice metra je rozdělený vestibul nástupišť. Musíte tak opustit prostor stanice, abyste přešli na druhou stranu. Cestující kvůli neexistenci přestupní stanice často volí cestu pěšky.
První, co se tak dlouhá léta představí jako první dojem pro návštěvníky hlavního města, byl a stále je tzv. Sherwood - tedy Vrchlického sady, které rozhodně nepatří k reprezentativnímu veřejnému prostranství Prahy.
KAM DÁL: MDŽ za socialismu. Jeden z hlavních komunistických svátků slavili hlavně muži
