Mléčně kvašenou zeleninu si můžeme připravit v jakoukoli roční dobu, protože suroviny nakoupíme kdykoli. V tom je ale právě ten problém, proč se na mléčně kvašenou zeleninu zapomíná. Zeleninu totiž koupíme celoročně a nemáme potřebu ji uskladňovat na delší dobu či jinak konzervovat, jak to dělali naši předci.
Mléčně kvašená zelenina je prospěšná pro naše zdraví
Krátkodobě kvašené zelenině se tak trochu moderně říká po anglicku pickles. Je to jednoduchá metoda, jak uchovat zeleninu a vlastně její hodnotu povýšit. Kvašení probíhá jen s pomocí přirozeně se množících bakterií mléčného kvašení a trvá jen několik dní až týden. Navíc si podle libosti můžete každý týden dopřát jinou kombinaci zeleniny podle svých chutí a podle toho, co vám bude chutnat.
Nejen že si pochutnáte, ale uděláte toho i dost pro své zdraví a posílení imunity. Mléčné kvašení, jak jsme už předeslali, zeleninu obohacuje o vitamín C, enzymy, kyselinu mléčnou a laktobacily. To má samozřejmě nejen vliv na posílení organismu, ale obsah zmiňovaných látek podporuje naše trávení.
Základem je hlávkové zelí
Nejjednodušší je začít kvasit zeleninu v dávce jednoho kilogramu. Pokud se kvašení budeme věnovat i déle, vytvoříme si podle svých zkušeností nejen ideální složení zeleniny, které nás nejvíce zaujme svojí chutí, ale dáme si od oka i dávkování základních ingrediencí.
Jak na to?
Nakrájte nebo nastrouhejte kilogram zeleniny. Velikost kousků je jen na vás, někdo má rád malé kousky, jiný větší. Ke kvašení použijeme klasické druhy, ale zase je to na vaší chuti a také to závisí na druhu, jak se dobře nakládá.
Doporučuje se hlávkové zelí, mrkev, ředkev, vodnice, ale i červená řepa a trocha cibule. Nic nezkazíte přidáním jemně nastrouhaného křenu. Na kilogram zeleniny budete potřebovat 10 až 15 g mořské soli. Čím více soli, tím je zelenina potom kyselejší. Přidáme trošku drceného kmínu. Někdo přidává pár kuliček jalovce. Zeleninu před krájením či strouháním omyjeme.
Důležité je zeleninu promíchat a napěchovat
Zeleninu pak s kořením a solí důkladně promícháme v nějaké větší nádobě. Je dobré se nebát použít sílu, podobně jako když se nakládá zelí, je lepší zeleninu promačkat, pustí i více šťávy. Poté zeleninu napěchujeme do sklenic nebo do kameninové nádoby.
Důkladně ji umačkáme, abychom vymačkali vzduch. V první fázi kvašení zeleninu jen zakryjte, bude probíhat dost prudké kvašení a začne přetékat nádoba či sklenice. Proto je vhodné položit nádoby do nějaké mísy nebo na plech, aby voda netekla všude. Tato fáze trvá tak tři až pět dní při pokojové teplotě.
Ponořit zeleninu do šťávy
Když se počáteční prudké kvašení zmírní, můžeme nádoby se zeleninou přemístit na chladné místo nebo i do lednice a po chvíli, kdy dosáhne zelenina okolní teploty, obsah pevně uzavřeme. Chlad pozastaví kvašení a zelenina vydrží několik měsíců. Musí být ale stále ponořená ve své šťávě.
Kvašenou zeleninu nejlépe naše tělo využije, když ji budete jíst pravidelně po menších porcích, třeba jako přílohu k jídlům.
Zdroj: Akademie kvality
KAM DÁL: Odpůrci očkování škodí a nahrávají mutacím. Delta není poslední, přijdou další vlny, říká profesor Linhart.
