Již řadu let můžeme sledovat, jak pokračuje proces modernizace ruských železnic (RŽD) formou nástupu hnacích i nehnacích vozidel zcela nové generace. Zažíváme období, kdy jsou vyřazovány stovky a tisíce vozidel, jež byla před lety vyráběna nejen domácím - sovětským průmyslem, ale i hojně importována do celého někdejšího Sovětského svazu ze zemí RVHP: Rumunska, Německé demokratické republiky a bývalého Československa.
Zde export výrobků lokomotivního průmyslu, reprezentovaného zejména podniky Škoda Plzeň a ČKD Praha, 40 let zajišťoval nekončící odbyt obrovského kvanta produktů, na jejichž technickou úroveň můžeme být právem hrdí, ale samozřejmě i práci pro tisíce a desetitisíce lidí. Tomu je dávno konec - dnešní ruský průmysl, který po změně politických poměrů prošel složitým obdobím krachů firem a jejich restrukturalizací, dokáže pokrýt takřka všechny požadavky vlastními kapacitami. V oblasti dodávek osobních vozů pro RŽD byla v minulých letech úspěšná ovšem například německá firma Siemens.
Osobní vozy pro SSSR z NDR
Délka osobních souprav, určených k cestám po železnici na střední a velké vzdálenosti, čítá v Rusku běžně více než dvacet vozů. Vedle vozů vlastní - někdejší sovětské - výroby měla od 50. let minulého století lví podíl na dodávkách nových vozů pro dálkové rychlíky vagónka Ammendorf z bývalé NDR. Spolu s početnou produkcí vagónek Bautzen, Görlitz a Halberstadt ostatně byla NDR největším výrobcem železničních osobních vozů v RVHP (Radě vzájemné hospodářské pomoci); jen menší část vozů, které můžeme dodnes vídat na našich tratích (a ještě dlouho tomu tak bude), vyrobila naše domácí vagónka ve Studénce.
Pomineme-li nákup sedmi naklápěcích jednotek Pendolino pro ČD, provázený obrovskými potížemi a realizovaný nakonec se zpožděním v letech 2003 - 2005, a nedávný nákup rovněž sedmi luxusních netrakčních jednotek Viaggio Comfort od firmy Siemens, jež jsou provozovány v rámci společného projektu „railjet“ s rakouskými spolkovými drahami ÖBB, není v oblasti dálkových expresních vlaků dopravce ČD provozováno mnoho nových vozidel. České dráhy řeší modernizaci vozového parku opakovanými nákupy vyřazených rychlíkových vozů z Rakouska, jež jsou přibližně 30 let staré a před uvedením do provozu u nás dostávají nový interiér a nátěr. Ve velkém měřítku tvoří základ sestav našich rychlíků a osobních vlaků ovšem stále „nesmrtelné“ vozy typu UIC-Y, vyráběné několik desetiletí ve vagónce Bautzen v NDR.
Osobní vozy z Tveru
Pro ruské železnice vyvinula vagónka v Tveru (asi 180 km severozápadně od Moskvy), součást koncernu Transmašholding, zcela nový typ lehátkového „štábního“ vozu pro dálkové rychlíky. Vůz, který byl v říjnu tohoto roku schválen do sériové výroby, nese označení typu 61-4529 a má nejvyšší povolenou rychlost 160 km/h; je určen ke spojení se soupravami, tvořenými dvojicemi osobních vozů typu 61-4516 a 61-4517, jakož i dalších osobních vozů, které provozují ruské železnice RŽD. Nový vůz je vybaven oddíly pro cestující s celkovou kapacitou 24 míst, přičemž z toho dvě místa jsou určena pro handicapované osoby a dvě pro vlakový personál. Oba tyto oddíly jsou prostornější než ostatní a jsou speciálně vybaveny individuálním východem s nafukovacími skluzy pro usnadnění evakuace osob v případě nehody.
Na celé konstrukci a vybavení vozů se projevuje fakt, že jde o nový produkt z roku 2019: klimatizace je vybavena systémem čištění a zvlhčování vzduchu, regulovatelným v každém kupé individuálně, samozřejmostí je informační videosystém, zásuvky USB a sejfy na cennosti s elektronickými zámky. Vůz je konstruován jako tlakotěsný, se samočinně otevíratelnými předsuvnými dveřmi na obou koncích. Z výroby je dodáván v současném korporátním nátěru RŽD v kombinaci dvou odstínů šedé s velkým logem v červené barvě. V každé vlakové soupravě RŽD má být v budoucnu řazen jeden vůz tohoto nového typu, který nahradí typy předchozí.
KAM DÁL: Spát dopoledne se nevyplácí. Lenost přes den může způsobit psychické problémy.
