Koronavirus vyvolává akutní problémy, které mohou v některých případech vést až ke smrti oslabeného pacienta. To už bohužel velmi dobře víme. Také je zřejmé, že si covid bude pravděpodobně svoji daň vybírat i v dalších letech v podobě chronických potíží.
Sto let problémů
Vědci předpokládají, že se následné problémy mohou týkat více než čtyřiceti milionů lidí. „Bude ale pravděpodobně trvat léta, než bude možné zpřesnit současné prvotní odhady,“ uvedl děkan Davisovy školy gerontologie Univerzity Jižní Caroliny v Los Angeles podle serveru medicalxpress. Stejný zdroj cituje i další lékaře uvedené instituce. Například doktor Eileen Crimmins konstatoval, že nám covid připraví sto let problémů. Ty mají plynout z následných zdravotních komplikací.
Španělská chřipka 1919
Před přibližně sto lety decimoval svět virus chřiply H1N1, známý jako španělská chřipka, jemuž padlo v průběhu dvou let za oběť na 50 milionů lidí a půl miliardy jím onemocnělo, což tehdy představovalo třetinu populace. „Úmrtnostní vzorce chřipky z roku 1918 se ale od covidu-19 lišily,“ uvedl doktor Crimmins. U obou pandemií byli a jsou zvláště ohroženi jednotlivci starší 65 let, ale vysoké úmrtnosti na chřipku v roce 1918 a 1919 čelily také děti mladší 5 let a dospělí ve věku 20 až 40 let. „Rok 1918 byl obzvláště tvrdý pro mladé dospělé, ty v plodném věku, zatímco covid je obzvláště krutý ke starším lidem.“ To ale nemusí být konec…
Znevýhodnění novorozenci
V roce 2009 doktoři Finch a Crimmins zveřejnili studii zkoumající epidemiologické údaje o osobách narozených v roce 1919, kteří byli novorozenci nebo plody druhého nebo třetího trimestru v době vrcholící pandemie. Údaje odhalily, že tito jedinci měli přibližně o 60 % více srdečních onemocnění po 60. roce života a také zvýšené riziko cukrovky ve srovnání s podobnou skupinou seniorů narozených v jiných letech, včetně těch, kteří byli během pandemie staršími kojenci. Podle statistik také lidé, narození právě v roce 1919, dosahovali v průměru nižšího vzdělání, což naznačuje nižší inteligenční schopnosti oproti lidem, narozeným v jiných letech. (Výzkum byl proveden na americké populaci.) Zajímavý je také fakt, že nižší byla také jejich průměrná výška.
Jiný "styl práce" virů
Při obou pandemiích jsou virem poškozovány plíce pacientů. „To, co se děje s plícemi pacientů nyní, se zdá být docela jiné než u chřipky z roku 1918,“ vysvětlil doktor Crimmins a dodal, že lidé, kteří zemřeli na chřipku v roce 1918, často umírali na následnou infekci po samotné nemoci, včetně bakteriálního zápalu plic. Ve srovnání s tím se zdá, že úmrtí na covid-19 lze přímo přičíst zhoršení plicních funkcí. „Plíce se prostě rozpadly,“ řekl.
Příznaky nejsou tak důležité
Podle nedávné studie publikované v JAMA bylo zjištěno, že i lidé bez příznaků, kteří měli pozitivní test na koronavirus, mají známky poškození tkáně, včetně zánětu srdce. Mohlo by se jednat o první známky zvýšeného rizika srdečních onemocnění nebo jiných zdravotních problémů v budoucnu, například těch, které se vyskytují u lidí narozených v roce 1919? S postižením lidí všech věkových skupin „můžeme mít století poškození covidem“, varoval doktor Finch.
Nedůvěra tehdy i dnes
Je tu ale ještě jeden podobný znak, který spojuje pandemie roku 1919 a 2020 - jde o nedůvěru. Nedůvěru v kroky, které vlády podnikají, v možnou léčbu, v opatření. I před sto lety propagovali lékaři i politici uzavření prostor, kde se lidé ve velkém shlukovali, zaváděli karanténu a apelovali na úzkostné dodržování hygieny. Bylo doporučeno nosit masky. A stejně jako dnes se i tehdy objevili lidé, kteří zdůrazňovali škodlivost nošení masek, kritizovali ekonomické ztráty, které vznikaly uzavíráním podniků.
Informace jsou to základní
Lidé se tak snažili v mysli sami bojovat s myšlenkou, že jde o tak závažnou a smrtící chorobu, a to v době, kdy ještě očkování proti chřipce neexistovalo. Je ale nutné připomenout, že informovanost lidí tehdy byla mnohem a mnohem nižší než dnes. Jen si představme znovu svět bez televize a internetu. Kolik vědomostí o covidu bychom měli? A na druhou stranu kolik zcela zbytečných internetových diskusí bychom naopak nevedli?
Prevence na prvním místě
A protože dnes o rizicích covidu víme mnohem více než lidé před sto lety o chřipce, je podle doktora Crimminse důležité dbát hlavně o prevenci, protože to je to, co může udělat každý z nás. Aby dopady v příštích letech nebyly tak znatelné, jako tomu bylo v případě španělské chřipky.
KAM DÁL: Vánoce u Miloše Zemana: Mynářova sjezdovka, Ovčáčkovy perníčky a Mrazík na velkém plátně.
